A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

nic proti normálním kolegům, ale ty jseš vážně kokot

Všechno je to o penězích a ty bohužel u PČR nejsou nijak oslnivé. Být větší zaměstnanost a větší výběr pracovních míst jako třeba v Praze, tak je slavná POLICIE BEZ LIDÍ.

for imperius...ty běž do hajzlu..forma jako celoživotní poslání tě za 20 let přejde...civil za 12...

Ty už v tom hajzlu jseš :-)

ahoj, kdyz mi PCR zaplati studium, chvili budu slouzit a budu se chtit vyplatit, pritom mi zbudou na vyplaceni 2 roky, nevite kolik to tak muze stat?

vYPADNI HNED, TAKOVÉ VYČURÁNKY NEPOTŘEBUJEME! VOLNO KE STUDIU BY MĚLI DOSTÁVAT POLICISTÉ, KTEŘÍ BEROU NAŠI PRÁCI JAKO CELOŽIVOTNÍ POSLÁNÍ!

pro Longino ti tady těžko někdo řekne, obrať se jinam, třeba personální, atp. Jinak policie mi taky platí denní studium ( po 11 letech služby ) a musel jsem se upsat na trojnásobek doby. U policie chci zůstat, ale čistě TEORETICKY, když by mi po škole někdo nabídl zajímavou práci za 50 tis. čistýho, tak klidně odejdu a furt se mi vyplatí tu školu splácet a policie o nic nepřijde. Ta možnost tu prostě je, tak nic špatnýho na tom nevidim.

Manželce to spočítali za 3 roky na 102 tisíc. Minulý rok dokončila policejní akademii (dálkové studium). Sloužila u RCPP, to před vánoci skončilo a další nabídka zněla chodit kontrolovat ubytovny zahraničních dělníků apod. Kvůli tomu si VŠ dělat nemusela. Navíc by musela dojíždět 65 km. Taky se několikrát zúčastnila komedie zvané "výběrové řízení". "Vítěz" šel na úplně jinou funkci a na "vyhrané" uvolněné místo byl dosazen někdo jiný. Tak to zabalila. Ale vidím na ní, že ji to štve, chtěla sloužit dál. Jinak by se na studium ve 40 letech mohla vyprdnout. Na zaplacení školy padne odchodné a život půjde dál.

Pravdou je, že policie tolik vysokoškoláků vůbec nepotřebuje. Kdo si ji udělá ( VŠ ) tak jen pro hřejivý pocit vyplněné kolonky před jménem, protože realita je spousta vysokoškoláků na jedno uvolněné místo a vysokoškoláci rostou, jak houby po dešti. Každý kdo má dirku do zadečku by chtěl teplé místečko, velet a pod. a celá dnešní doba je o tom s tím vydrbat. V tomhle stylu, který zde dříve nebyl bohužel lépe nebude. Pamatuji dobu, když jsem nastoupil, že zaručené bylo - šlapat ulici, postoupit časem na trestní spisy a při získání zkušeností, opakuji zkušeností možný postup na kriminálku. A dneska ? Všichni chtějí někam utíkat z obvodů a kam ? 10 velitelů na jednoho makáče - blbce, který se nezblbnul a nešel dělat balakáře ? Takhlen to ale fungovat nemůže, to je jisté. U policie to mělo být, jak už tady někdo nakousnul po vzoru zahraničí, kde mají vysoké školy " špičky " řídících pracovníků, jinak ostatní postupují nebo mohou vykonávat zodpovědnější práci při vzdělávání se v resortních školících střediscích. Ale u nás to šlo cestou k pousmání - vysokoškoláků lesníků, zemědělců máme už dostatek, ale přes to se všichni hystericky hrnou do studijí tématicky " vhodných VŠ " , aby potom mohli mít pocit, že je pod úroveň, že dělají stejnou práci jako před vystudováním VŠ, ale policie tolik VŠ nepotřebuje to je jasné a je to dnes již bijící do očí.

Zdravím všechny Klici. Přesně takhle se schovává srab z řad PČR a tak se chová i k podpoře UBS, NOS aby se něco změnilo. Hlavně bejt dobře zašitej a vystrkovat růžky jen opatrně a raději s maskou, aby mě náhodou někdo nepoznal, že se chci ozvat. Je mě Vás líto chudáci. Odhaduji 85% příslušníků PČR.

tak vystup veřejně fešáku...pokud na to máš

A máme ho !!! Hrdina v koutě!!!

hehe, nevystoupil srab (svrab) Klik původní, ale hubu má jako ministr

Hele znám jednu hezkou písničku:
Kalamajka Klik, Klik, Klik
oženil se komeník…………
Stupidní, že ? Ale to jsou všechny tvé příspěvky.

Máš tam chybu vosle!!! Tak to jsou zase tvoje příspěvky, prostě kritizovat za každou cenu. Hlavně přidat prachy, ale bojovat neumíš srabe.

Zdravím bývalé kolegy. Pročetl jsem si zde zpět několik stran. Problém sloužících policistů v přímém výkonu, hasičů, bachařů je v tom, že se neplatí příplatky, noční, svátky, soboty, neděle, nadělávání svátků, 150 hodin zadarmo, další hodiny zadarmo na oltář vlasti a další paskvily nového zákona. Stačilo by tyto příplatky platit, kdo co odsloužil. Nebyl by takový odliv policistů střední generace a mladší kolegy by to dále motivovalo sloužit. Je pravdou, že policejní řemeslo, hasičské a bachařské v přímém výkonu, toto velice psychicky a fyzicky vyčerpává. To co jsme studovali ,dávno zapomněli, proto je zde tzv. sociální dávka, výsluhový příspěvek. k upřesněni, příspěvek pro tzv. ztížené pracovní uplatnění .Je zde též otázka věku, např. po 40 letech věku. Jsem v civilu třetí rok, žádný med, ale dá se slušně vydělat. Jsem bez sobot, nedělí, svátky doma, jsem spokojený. Mohu policejní a civilní život srovnávat. Kdo chce dělat, tak si práci najde. Kdo chce sloužit, v přímém výkonu, bude sloužit, otázka je, za jakých podmínek. Nás rentiéry to také štve, přejeme bývalým kolegům, ať mají lepší finanční ohodnocení a sociální jistoty. Jenomže stát nezajímáme, jsme represivní složka. Sloužil jsem též v Praze před lety. Kolegové z Moravy, co slouží v Praze, není jim proplácena ubytovna, cesta a jiné náhrady, jsou od rodin, tak jim to nezávidím. Zda chce vnitro, aby mimopražský policista sloužil v Praze, tak je nutno tyto výdaje hradit. Služba na ulici v současné době není lehká, nasazovat život a zdraví. Přeji kolegům zdraví, štěstí, jak v policejním životě , tak v soukromí, zdraví bývalý kolega por Marek z České Lípy. Jsem si vědom, že zde je veřejný web, na provokatéry a hulváty nereaguji.

Máš naprostou pravdu! Problém s neproplácením příplatků za odsloužené svátky, soboty, neděle a noční je VELKÝ PROBLÉM a nespravedlnost nového zákona o služebním poměru. Cítím to jako velkou diskriminaci příslušníků BS ze strany státu. Je také podivné, že prezident ČR nyní nepodepsal antidiskriminační zákon, ač jsme jediný stát v EU, který ho zatím ještě nemá a hrozí nám tak velmi vysoké sankce ze strany EU. Proč ten problém ale srovnávám s antidiskriminačním zákonem? Jen účelově, protože jak jistě víte, pracujícím vězňům v našich věznicích budou tyto příplatky s účinností od 1.6.2008 propláceny, neboť i oni poukazovali na to, že se cítí být diskriminováni oproti ostatním pracujícím a že když jsou nuceni pracovat i v noční době, zaměstnavatel jim tyto příplatky nyní nemusí platit. Ten, kdo bojoval za práva vězňů tedy uspěl, a tak se můžou pracující vězni těšit na tyto příplatky. Za příslušníky BS asi nikdo takto silně nebojuje, a tak i nadále budeme bez těchto spravedlivých příplatků. Proto se cítím být v tomto směru diskriminován a to ze strany státní moci. Stát se o své zaměstnance nestará a odborové organizace BS nemají takové silné páky, aby se za své příslušníky postavily. Vězeň, který byl odsouzen k odpykání trestu za svá protiprávní jednání je snad něco víc, než příslušník BS, který jejich trestnou činnost odhaluje? Koho si stát váží víc? Vězně, nebo svého zaměstnance? Kdy už přijde doba, kdy nebude spravedlivost slepá a někdo odpovědný se chytí za rypák a pochopí, že je zde něco špatně?

Máš naprostou pravdu. Jsem již rovněž v civilnim sektrou po 26 létech služby.

Pro prvého diskutujícího:

V práci mimo jiné posuzuji rozdíly mezi krádeží a podvodem, ublížením na zdraví a vraždou atd., a dále vykonávám kroky na to navazující. A co děláte v práci vy, že vám tato otázka připadá jako projev dlouhé chvíle?

Nevěřím, že něco tak hloupého může sloužit u PČR. Ty jsi byl na místě ? Ty znáš fakta? Ty chceš něco od klávesnice posuzovat?

Odkazuji na prvotní příspěvek a především na: Je pravděpodobná kvalifikace skutku odpovídající vzhledem k výše popsanému ději? Berme toto jako teoretickou diskusi.

hmm. A to je jeden z hlavnich duvodu, proc se ptam, co delas za praci, ze mas tolik casu resit s prominutim hovadiny nad klavesnici a cas premyslet nad nesmrtelnosti brouka. Resit pravdepodobnost spravne kvalifikace skutku u clanku, ktery sesmolil nejaky pisalek, ktery je hodnoceny za vystup, aniz by nekdo kontroloval, je-li jeho vystup na urovni a odpovida zakonum nasi zeme a jestli svym zblebtem do jakychkoliv medii neposkodi konkretni osobu, organizaci nebo instituci...... a to je to kopani se do zadnice nudou. Nehodnot nesmyslnost, nekompetentnost a neznalost nejakeho novinare a starej se radeji o veci, kterym rozumis. Udelas lepe.

4 UK
V tomto případě bych dal za pravdu dalším dikutujícím, protože ani jeden z nás neví žádné podrobnosti k uvedenému případu. Čistě teoreticky mohlo jít o nepřiměřenou obranu s následkem těžkého ublížení na zdraví, ale taky mohlo jít o vraždu. Mrtvý muž již nepromluví a policista si bude tvrdit svoji verzi. Pokud k tomu nejsou žádní svědci, tak nevím nevím.

Máme tady další odbornou (odpornou?) diskusi nedoceněných policistů. Skutkově (každý bude vědět) se jedná zhruba o toto: Novinkám člověk blízký k rodině zesnulého muže sdělil, že k události došlo po půl třetí ráno. V té době začal štěkat pes, kterého měl provokovat opilý policista. Ten byl v civilu. Muž vstal a seběhl dolů, aby zjistil, co se děje. Po chvilce došlo mezi mužem a opilým policistou k potyčce. Během ní skončil policista na zemi, vytáhl zbraň a zastřelil psa i muže. Podle blízkého zdroje měl být napadený muž postřelen do nohy a následně do hrudi (zdroj: Novinky).

Podle Novy by mohl být případ kvalifikován nikoli jako vražda, ale jako ublížení na zdraví s následkem smrti, za což by pachateli hrozilo maximálně osm let vězení (zdroj: aktuálně.cz).

Je pravděpodobná kvalifikace skutku odpovídající vzhledem k výše popsanému ději? Berme toto jako teoretickou diskusi.

tvoje starosti bych chtěl mít. Co děláš za práci, že se tak kopeš do zadnice?

UK myslím že problém této události leží někdejinde nežjak vyznívá tvůj příspěvek

V práci mimo jiné posuzuji rozdíly mezi krádeží a podvodem, ublížením na zdraví a vraždou atd., a dále vykonávám kroky na to navazující. A co děláte v práci vy, že vám tato otázka připadá jako projev dlouhé chvíle?

to bzik

A kde tedy leží problém této události?

jmenuji se Ivan, tak mi tak říkej. A nepotlačuj demokracii, protože tím otvorem jsi asi nejdřív vylezl ty a potom až to ostatní..viď ?

ale ten druhý první klik, ne ten první klik

Pro klika co má kliku, že tím otvorem vylezl a až pak se to spustilo :-)

Tomu bezcharkternímu čurákovi s kuním ksichtem je to ovšem vše úplně jedno. Hlavně když může chrochtat v tom svém korytě.

To je úroveň, pane. Doufám, že nejste policista.

Ano to jsou prosím dnešní policisté a jejich vyjadřování. Zaslouží si akorát přidat práci, opravdu jenom bulíte a nevíte co je pořádná práce. Je zajímavé, že HASIČI a ZDRAVOTNÍCI podstupují kolikrát větší riziko než policisté a tolik si nestěžují. Todore jen tak dál, děláš tady opravdu dobré jméno PČR a za tohle vyjadřování by jsi dostal i v soukromé firmě po letech. Jsi hrdina!

Dávám ti Todore za pravdu. Je to lump zkorumpovaný a doufejme, že jeho dny, včetně celé arogantní vlády, jsou sečteny.

Ani se Vám páni policisté nedivím, že nadáváte. Ono dělat ze sebe vola v tom mundůru za pár kaček...no nic moc

Děkuji druhému Kliku za vyjádření svého názoru a je vidět, že nevýš kudy kam. Já ti to teda řeknu , bež tam kde ti lezou hovna!

Ale tam už jsi ty. Prosím jinou lokalizaci.

Ale tam už jsi ty. Prosím jinou lokalizaci.

ale ten druhý první klik, ne ten první klik

Druzí a další Klici jsou jelita, co lezou kam nemají a jsou posránkové, schovávat se za orig. Klika.

4 Todor
Promiň Todore, ale ty jsi kus hňupa. To neznamená, že když toho pána na MV nemáš rád, tak mu budeš veřejně sprostě nadávat. To se nedělá už jen ze slušnosti, protože to čtou i další lidé z civilu a co si pak o nás policistech pomyslí - to si přečti na fóru, je toho tady dost.

Co tady pořád fňukáte? Kdybyste nedostali příspěvěk za službu při odchodu do civilu, tak jste finančně úplně v prdeli! Podívejte se na své známé jaké mají příjmy. (nemluvím o úspěšných podnikatelích, ale zaměstnancích)Jsou hluboce pod našimi platy.

..........

...pro zasvěcené ... mluví Vaňkovka

Mícháš hrušky s jabkama. To přeci nejde, řekl by pan Langr

Nevím zda mícháš hrušky s jablky, ale naprosto přesně vím, že jsi debil bez vzdělání, který s největší pravděpodobností vyšl z páté obecné. Pokud bys měl aspoň celou základní školu, tak bys takovou hovadinu z huby nevypustil. (musím použít takovýto slovník, neboť ty se svým vzděláním bys jinak nevěděl co ti říkám).

Co ty tady stále lžeš, protože velmi záleží na regionu a hlavně na tom jedinci ? Moji bývalý kolegové co odešli už do civilu mají jako dělníci stejný plat jako u PČR. Já osobně se za pár měsíců zachovám úplně stejně jako mojí bývalý kolegové, protože v novém pracovišti se ke mně budou chovat slušně a nebudu muset dělat za jiné.

Tak k tomu fňikání hrdino. Manželka nastoupila do nového zaměstnání v listopadu min. roku. Maturitu nemá. Po této době se v dubnové výplatě dostala nad můj plat po 10 letech odsloužených na ulici ( PPO). Jen pro zajímavost 27900 Kč hrubého. A to jsem velice, velice dobře hodnocen, sloužím 7 nočních v měsíci, jeden víkend v měsíci mám volný, o svátky v PD větší pracovní dobu, povinnost pracovat zadarmo do 150h. Manželka: práce od pondělka do pátku 8 hodin, žádné směny, volné víkendy , svátky atd... mimochodem je obyčejný pracovník v soukromé firmě.
Co ty na to? Zkus se probrat!!

Tak k tomu fňikání hrdino. Manželka nastoupila do nového zaměstnání v listopadu min. roku. Maturitu nemá. Po této době se v dubnové výplatě dostala nad můj plat po 10 letech odsloužených na ulici ( PPO). Jen pro zajímavost 27900 Kč hrubého. A to jsem velice, velice dobře hodnocen, sloužím 7 nočních v měsíci, jeden víkend v měsíci mám volný, o svátky v PD větší pracovní dobu, povinnost pracovat zadarmo do 150h. Manželka: práce od pondělka do pátku 8 hodin, žádné směny, volné víkendy , svátky atd... mimochodem je obyčejný pracovník v soukromé firmě.
Co ty na to? Zkus se probrat!!

Někteří policisté se neumí vůbec slušně vyjádřit. Já jsem již druhý měsíc v civilu a pokud se jedná práce, tak tu jsem si sehnal, placená sice moc není, ale jsem spokojený. Bez výsluhového příspěvku, by však to nebylo dobré.

přeji Tvé manželce tak pěkný plat, asi má dobrého zaměstnavatele, ale nezevšeobecňuj. Moje dcera má vystudovanou VŠ, je zaměstnána v soukromém zdravotním zařízení (ve státních zařízeních jsou plné stavy), v poměrně velkém okresním městě a před 10-ti měsíci byl její hrubý plat kolem 13.500,- Kč (dnes je již 10 měsíců na mateřské dovolené). A to myslím, je plat policisty i na OOP jistě vyšší. Takže ne každý má v civilu, i po absolvování VŠ, v soukromé sféře (pokud nepodniká sám, což bez odpovídající praxe nelze) vyšší plat. A protože jsem více jak 30 roků sloužila u PČR, tak vím o čem mluvím. Není to plat na nějaké "vyskakování", ale za slušné živobytí se u PČR dělat dá. Z vlastní zkušenosti to mohu potvrdit, pokud však k policii nastupuje někdo "jen pro získání výsluhy - příspěvku" s tím, že odejde po 10-ti (dnes 15-ti) letech za lepším", tak asi není co řešit,.....