A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

A DALŠÍ A DALŠÍ POLICISTÉ ZNECHUCENĚ ODCHÁZEJÍ DO CIVILU. NYNÍ PŘICHÁZÍ NA ŘADU "GENERAČNÍ ŠPUNT JUNIORŮ" V PŘECHODNÉM OBDOBÍ.
KDO SEŽENE PRÁCI PELÁŠÍ CO MU NOHY STAČÍ.

Vážený pane ministře, můžete to obsáhleji vysvětlit?
Jaro 2000: vrcholí bitva o největší tuzemskou stavební společnost IPS. Mezi zájemci se angažuje developer Luděk Sekyra podporovaný bossem podsvětí Františkem Mrázkem. Mají potíže s finančním krytím transakce a potřebují zatlačit na bankéře v IPB.
Nynější ministr vnitra se do policejního svazku dostal kvůli svým kontaktům na právníka a podnikatele Luďka Sekyru, kterého tehdy detektivové zařadili do Mrázkovy skupiny a shromáždili takové podklady, že jim soudce 14. dubna 2000 obratem povolil jeho odposlech. Odposlechnuté hovory podle zjištění Aktuálně.cz dokazují, že Langer za zájmy skupiny skutečně u šéfů Investiční a poštovní banky lobboval. Dokonce se kvůli tomu s nimi sešel. Skupině zaštítěné Luďkem Sekyrou se s pomocí IPB a vlivných zastánců nakonec podařilo stavební firmu získat. Banka ale záhy z rozhodnutí tehdejšího premiéra Miloše Zemana a za doprovodu hlasitých protestů ODS spadla do nucené správy, což kvůli úvěrování plány skupiny zhatilo a na druhý pokus v bitvě zvítězila Skanska.
Sám Langer své angažmá při prodeji stavební společnosti nyní nepopřel. Svou aktivitu vysvětluje tak, že měl zájem na tom, aby český stavební gigant zůstal v českých rukou. O roli Mrázka a jich propojení s Luďkem Sekyrou podle svého tvrzení neměl ani tušení. "Nic jiného, než zájem o českou firmu v tom nebyl. Pan Sekyra tehdy využil toho, že se známe. A já jsem neudělal nic nestandardního, jen jsem se sešel s Liborem Procházkou z IPB," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Langer.
Langer: Nic jsem si nevzal Ministr vnitra dnes tvrdí, že za své angažmá v případu žádné peníze nevzal. Na soudem povolených odposleších jsou nicméně zachyceny rozhovory Františka Mrázka, na nichž se se svými spolupracovníky baví o tom, že Langer dostane deset milionů. Na dalším záznamu zase řeší nákup nemovitosti určené pro Langera.

Jsem opravdu asi naivní.. Jak jsem tu již psal, nechtěl jsem se již zapojovat do diskuse této úrovně, která se tu dlouhodobě vede. Na můj příspěvek zareagoval smysluplně pouze F1, Foun a světe div se i Vámi tolik nenáviděný Klik. Proč sakra nepříjde i někdo další s něčím konkrétním, s nějakým návrhem, či nastíněním další možné cesty ? Nebo, že by příspěvky ode mne a od F1 byly natolik adresné, že se v nich jako v zrcadle většina zde anonymně diskutujících poznala ? Připadám si opravdu jako ve virtuálním světě. Vy si opravdu myslíte, že zde hesla typu " ožebračování policistů pokračuje, odcházím za xxx dní do civilu, články od paní Benešové, nebo od pana Štěpánka ", něco vyřeší ? Opravdu je tu ještě někdo tak naivní, že si myslí, že těmto lidem jde opravdu o nás, o to abychom se měli lépe, případně o nápravu pokřivených vztahů a vazeb v našem resortu ? Tito lidé zveřejňují svá populistická stanoviska v médiích a my jim sloužíme pouze jako nástroj pro jejich zviditelňování se. Nemá cenu si tu popisovat neustále dokola kolik policistů odchází, kdo je nahradí, jací nezkušení mladíci přijdou atd. To vůbec neřeší naší situaci. Zeptám se ještě jinak. Kolik z Vás bylo na fontáně, kolik z Vás přispělo na konto, kolik z Vás se vůbec pokusilo něčím konkrétním přispět ke zlepšení stávající situace ? Nechci zde moralizovat a už vůbec zde nechci vyzdvihovat svoje osobní zásluhy, že jsem svojí maličkostí alespoň trochou přispěl do mlýna tím, že jsem se výše uvedených akcí zúčastnil, že jsem se snažil rozšiřovat podpisové archy, a to i přesto že mám rodinu a že jsem potom měl problémy. Nestěžuji si. Pro zviditelnění sebe samotného zde ale nepíšu. Poučme se z chyb. Již při konání zmiňované akce na fontáně se z našeho oddělení zúčastnili 3, slovy TŘI lidé, z počtu cca 60 zaměstnaných policistů našeho oddělení. Nikdo si totiž nechtěl pálit prsty, ale všichni nám prý drželi palce. Jak šlechetné. No a jaký je výsledek ? Nepoučili jsme se. Více jak po roce od konání zmiňované fontány, všichni zase jen remcají mezi sebou a přitom si nechtějí uvědomit, že dopadli přesně jak pravil v jedné ze svých básní klasik Karel Kryl: " Už zase ryjeme držkou v bahně. " Za to si ale můžeme částečně sami. Přeji Všem hezký den.

For Civil
Nebude to tím, že v zahraničí je Policie vybavená na hledání kradených vozidel a u nás ne. Jestli jsi nepochopil tak nářek poldů na tomto fóru nebyl jenom o platech, ale také o vybavení. Až budu mít k dispozici vozidlo z rentgenem tak pro mě nebo kolegy nebude problém nalézt nějaké kradené vozidlo. Tak nekritizuj, když nic nevíš.

Na to co děláte berete až,až...........

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=138908&238p=TNOVINY&238d=12.06 .2008&238o=

Bohužel jsem CIVILE nepochopil tuto kritiku. To je to samé jako kritizovat poldu co kontroluje vozidlo a po prohlédnutí dakladů s kotrolou VIN odjiždí vozidlo dále, ačkoliv je to původně odcizené vozidlo s přebouchaným VIN číslem, " postaveném " na dovezeném šrotovém vozidle - třeba ze SRN. Tam v té reportáži se snad hlavně hovořilo o různém podvádění - falšování, které se " zřejmě " na místě při kontrole asi nepozná. Víš co já jsem musel za svou " kariéru " již z kontrolovat původně odcizených vozidel, ale z " legalizovaných " na jiných " legálních " papírech. Kolik jich bylo nevím, ale jistě to již nějaké byly. A vinu na tom, že jsem to při běžné kontrole nerozpoznal - vůbec nemám. Bez konkrétního podezření se důsledná kontrola nad rámec obyčejné, běžné kontroly nekoná. Ale to by jsi mohl snad vědět při těch častých kritikách. Obdobné je to tedy asi i těch dopravců - když falšuješ a falšuješ dobře, tak to asi jde fungovat i s policií za zády.

For Civil
Nebude to tím, že v zahraničí je Policie vybavená na hledání kradených vozidel a u nás ne. Jestli jsi nepochopil tak nářek poldů na tomto fóru nebyl jenom o platech, ale také o vybavení. Až budu mít k dispozici vozidlo z rentgenem tak pro mě nebo kolegy nebude problém nalézt nějaké kradené vozidlo. Tak nekritizuj, když nic nevíš.

30.11.2007: Bankrot české policie
Autor: Marie Benešová
Přečteno 6851 krát
Pošli e-mailem
Když jsem si v tomto týdnu přečetla v tisku, že odcházející policisté dokonce prodávají na internetu svoji služební výstroj, včetně služebních odznaků a tento výprodej se stal masovým policejním jevem, napadlo mne jediné slovo - BANKROT !

Je to bohužel smutný jev současných předvánočních dnů, které s sebou přinášejí nejenom nákupy, radost a očekávání toho hezkého, ale také obrovské obavy té části Policie ČR, jenž ve velkém a se ztracenými iluzemi odchází, ale i té, která prozatím ještě zůstává. Všichni se však shodují na jedné otázce - co bude dál a kam až tato viditelná destrukce policie vůbec půjde?

Možná na uprázdněná místa dosednou čerstvě přijatí nováčci, ale kde vzít zkušené, pracně a draze vyškolené specialisty s praxí a tím správným čichem, který se trénuje léta ? Jak mohou vlastně ti zbylí a trochu zkušení policisté stihnout tak náročnou a čím dál víc složitou práci na rozkrývání kriminality všeho druhu ? A obavu mají nejen policisté, ale také veřejnost. Denně se ve večerních televizních zprávách totiž dozvídáme nejen na kterém frekventovaném místě se právě střílelo a koho čerstvě neznámí pachatelé právě popravili, ale také běží v přímém přenosu četné dopravní nehody s tragickými následky a všelijaké uliční výtržnické potyčky s účastí vyhlášeních tuzemských i zahraničních aktérů.

Méně se snad jen v současnosti informuje v oblasti hospodářské a finanční kriminality, což zcela jistě neznamená, že mávnutím čarovného proutku v ČR vymizela. Jen diskrétně ustupuje do pozadí v záplavě násilných činů všeho druhu a patrně není mnoho policistů po překotném, ale to více umíněném zrušení příslušných speciálních policejních útvarů, jež na tomto úseku zůstalo a má vůbec vytvořeny podmínky pro svoji práci.

Další otázka často kladená samotnými policisty zní: je to úmysl přímý, nebo důsledek fatální nekompetentnosti odpovědných osob? Jsou to otázky na tělo a určitě nepříjemné, protože přeloženy do češtiny vlastně znamenají - chce tady někdo schválně destruovat českou policii, a tím vyhovět mafiím všeho druhu, nebo je jen ve svém koncepčním počínání naprosto neznalý a neobratný ?

Ať je to tak, či onak, obojí je pro občany špatnou zprávou s nebezpečnou vizí. Naskýtá se totiž ruku v ruce s tím následná otázka, kdo je vlastně bude kvalifikovaně chránit před nápory kriminality v blízké i vzdálenější budoucnosti? A ta jistě zaútočí a bude o to záludnější a obludnější, neboť její představitelé tentokráte nastoupí ve stejnokroji policistů a s nefalšovanými policejními odznaky, zakoupenými ve výprodeji na internetu. Kdo z Policie ČR bude mít dostatek znalostí, zkušeností, odvahy a cti tento nápor zastavit a nasadit třeba i svůj život ? Kde vezmou ti policisté, kteří zůstali, motivaci ke své těžké a nebezpečné práci, když zejména vzácný a tolik citlivý artikl zvaný motivace je u Policie ČR v současnosti hlavním nedostatkovým zbožím…

Přemýšlí o tom někdo z jejích vedoucích činitelů, když chystá nová, leč byrokratická opatření, svazující především samostatné myšlení policistů? Dělají tyto problémy starost ministru vnitra ČR? Patrně nikdo z vedoucích představitelů si hlavu příliš neláme, a tak jsme svědky jevu, který jsem nazvala bankrotem české policie. A obávám se, že takových bankrotů i v ostatních státních orgánech bude přibývat.

Oni neodchází jenom řadoví policisté, ale už i mladí vedoucí funkcionáři, kteří toho majíé plné zuby.

http://blog.aktualne.centrum.cz/utf/blogy/marie-benesova.php?ite mid=2136

Poznámka: Předpověď se vyplnila

Je mi líto všech nových"ještě hloupých" policistů, kteří jsou tak naivní.

nedělej tady machra,taky jsi kdysi náborářům skočil na špek

Hovado s kuním ksichtem a bez charakteru. Doufám, že budeš spravedlivě potrestán a to i s tím tvým spolkem arogantních nenažranců. Jsem mnohem mladší, takže Vám budu chodit pravidelně močit a kakat na hrob. S pozdravem Todor.

Já jsem i ve čtvrtý třídě spokojenej. Sloužím už skoro tři roky a proti tomu co jsem měl u nás v papírnách je to dost dobrý.

Cítit se jako " král ", je výsadou prvních let u Policie ČR a žádný jiný komentář to nepotřebuje. Poznání " moudra " se dostavuje až při letitém rozpoznání " nepoznaného " -zákonitě se dostaví.

Stanovisko F1 mohu jen potvrdit, a s několika vykřičníky!!!!!! Když je člověk mladý, moc nehledí do budoucnosti, je pro něho prioritní momentální stav (vzpomínám na vlastní zkušenosti). S přibývajícími léty člověk přehodnotí priority a ejhle, změní v mnoha pohledech názor na věc. Nenadarmo se říká, že člověk zmoudří až s přibývajícími léty.
Mazáku, za pár let změníš pohled na věc! Tipuji, že to bude možná už se zavedením Eura (měny) v naší zemi České. Nechci sem tahat politiku, jen si to pamatuj! Přeji Ti tu spokojenost dlouhou, ale jsem si jistý, že změníš názor!!!

A když už jsem nakousnul to Euro, tak nadnesu malou otázku. Pánové a dámy, kolegové a kolegyně, řadoví policisté (dělníci ulice), jak se Vám bude líbit, když po zavedení Eura dostanete na konto výplatu 700 až 800 Euro měsíčně? Předpokládám, že koruna už o moc procent neposílí, spíše může být ještě hůř, čili ve výsledku méně Eur, než jsem výše psal.

Já dostanu 2000 Euro měsíčně, když to nepůjde dál stejně, jinak tipuji tak 3000.

Ještě takové jiné přirovnání proč to vypadá někdy u Policie ČR, jako na zámku ( dle hodnocení někoho jiného ) :

Při jízdě v rychlém autě bude člověk také " opojen " při sešlápnutí plynu, který provede prudké zrychlení - až překvapivé. Kór v mladém věku bude člověk " opojen " z těchto chvil v takovém autě, kdy v takovém věku jsou hodnotícími kritériemi především - točivý moment, maximální rychlost, zvuk motoru. Teprve později se dostaví hodnocení i jiných věcí ( většinou těch podstatných ) - spotřeba, výše pojistky, cena oprav...... ( pokud není milionář ).

Takže takovéto hodnocení je od poldy, který slouží pár let a některé věci není schopen posoudit očima první linie. První rok trávil na škole = pohoda. Další rok trávil při rozkoukávání někde na základním útvaru, další rok řeší čísla jednací, přestupky a jak to bývá na většině útvarů - složitější věci nezpracovává - tedy pohoda a veze se v závěsu těch co napravují špatně vyslechlé věci a máčí si čumák v problémech atd. Tohle postavení si ale projde každý polda a sám si to po letech přizná, že byl elévem, zkušeností pramálo, znalost pachatelů nicotná, při výslechu protřelých pachatelů nezkušenost vedení výslechu a pod. Já jsem tím prošel, každý tím prošel ( elévovstvím ). Kdyby se mě zeptal někdo při 5-6 odsloužených létech, jak to vidím, tak bych mu dle našeho oddělení řekl - administrativní práce hodně, ale jinak snesitelné, nepravidelná procházka po městě ve funkci územáka, žádné trestní spisy, jen přestupečky, často i doslova ptákoviny, veškeré věci, o kterých jsem neměl vůbec v té době jasno, řešili ti zkušení, kteří z toho měli taky dost často nafouklou hlavu ( pytel od banánů ), ale vždy mě hřál pocit, že si s tím naštěstí já nemusím dělat hlavu a čeká mě procházka, jako územáka.
Dále jsou zde lidi na hlídkových, kteří chodí domů s čistou hlavou a tito jsou také relativně spokojení co se týká " policejní zátěže " - občas úřední záznam při zadržení neřidiče nebo pachatele, papírování minimální, odchody důmů většinou včasné - peníze ale menší. Takže tito poldové říkám - relativně " vidí svět jinak ". Některé fary u policie - tam nevědí ani co se děje a co jinak poldové ve městech za směnu " všechno za šichtu řeší ". U nás při krátkém pobytu farních poldů, nemohli vyjít z úžasu, co se všechno za směnu řeší, těch telefonátů, těch oznamovatelů, ten shon a šrumec pospíchání, výjezdů tam a zas jinam, doslova páté přes deváté...... Když odcházeli farní poldové, tak to bylo za doprovodu jejich slov v tom stylu, jak v tom můžeme sloužit a " žít ", že by to nedělali ani hodinu. Inu zvyklí na jiné směny, budiž jim přáno.
Sami školáci, když hodnotí dvě takováto rozdílná oddělení, to berou jako popravu, když jdou na to naše oddělení, protože u nás musejí alespoň něco málo dělat, ale, když přijdou na faru, tak se musí nejdříve přepnout na nižší otáčky, v klidu se usadit, uklidnit, vypít čaj a ......... čekat na zvonek konce směny. Farní mě asi budou napadat ( jen konstatuji stav oproti stavu na zatížených odděleních), ale tak to je a já vím, že ten styl si nenadělili, ale tak to je.
Takže i na takovém oddělení bude své přebývání hodnotit polda jinak - tedy tak, jak například uvádí : "Mazák"
Ale tohle je v policii všeobecně známé, nezažil jsem, že by k nám přišel někdo z ciziny, z dopravky - opravdu ani jeden člověk. K nám odejít, to je každopádně do horšího (ne třebas peněžně), ale celkovým psychickým zatížením a tou všehochutí řešených věcí. Co si pamatuji. Tak do nás požaduje něco SKPV, od nás něco požaduje dopravka, od nás požadovala cizina ( kdysi mapování cizinců ). Tak to je a kdo si myslí, že je to jinak může o tom přesvědčovat, ale marně.
P.S. Mazák asi nepochopí.

Pro F1
Zapomněl jsi napsat okřídlenou větu kolegů z hlídkový a ciziny, že jim ty větší prachy co by měli na obvodě za tu pakárnu nestojí.

JESTLI REFORMA POLICIE SPOČÍVÁ V PROPADÁNÍ PLATŮ POLICISTŮ A ROZHÁZENÝCH STOVEK MILIONŮ ZA NEEKONOMICKY PROHÝŘENÉ PENÍZE ZA VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ A NÁKUP PŘEDRAŽENÉ TECHNIKY, TAK TO BOŽE OCHRAŇUJ NÁS.

Naše práce není vůbec náročná, akorát že ty nemoci se v člověku střádají a důchodu si dlouholetý policista nikdy moc neužije. Nejhorší je sloužit pod modrým Ivanem, který blekotá o průměrných platech a prohýřil v recepcích a výběrových řízení na techniku stamiliony.