A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Vážení policisté Vás zákon a Vaše platy, musím přiznat, není nic víc než snaha ušetřit co nejvíce prostředků pro státní pokladnu. Budu Vaše příjmi škrtit tak dlouho, dokud ekonomika české splečnosti nebude vzkvétat. A protože já ani další mí kolegové nejsme dosud miliardáři, v růžové světle nevidím Vaše příjmy asni za deset let. Cílem je snížit Vaši reálnou mzdu. Být policistou je v prvé řadě o tom, být společnosti prospěšný a peníze jsou až na posledním místě. Kdo uvažuje jinak, není hoden býti policistou.

jste naprosto neschopní

Proto všichni utíkají a kdo neutíká tak se pomalu připravuje!

Vážený pane minstře fin plně s Vámi souhlasím v prvé řadě o tom, být společnosti a policii prospěšný a peníze jsou až na posledním místě. Kdo uvažuje jinak, není hoden býti ministrem fin.

KDY SKONČÍ OBLBOVÁNÍ TÉTO OZBROJENÉ SLOŽKY A SNIŽOVÁNÍ PLATŮ?

tak dlouho jak si to bohužel necháme líbit

Preferenční pro pražáky 30 000,- to je zajímavé, ale kde je nedomyšlení tarifních tříd, kdy 6. třída se směnností vychází lépe než 7. třída v převážné většině připadů bez směnnosti. Tohle moc o kariérním postupu nebude.

v 6TT se směnností si na rozdíl od 7TT bez směnnosti ničí lidi zdraví. V 7TT se hezky vyspinkáš a bereš o 2tis.více. Co se ti na tom nelíbí?

Právě to, že se tam nevyspinkají a mají větší hlavu než si ta tvá dokáže představit.

nechceš mě ty hlavo rozesmát, že ne? :-)))

Tady je to už spíš k pláči než k smíchu.

nejsme si náhodou všichni rovni a nikdo nesmí být znevýhodˇˇnovám na jiným.... není to takle nějak napsáno ve skvělém služebním zákoně ?????

Přesně tak to je, tahle práce může oslovit jedině mladé, svobodné nebo ženy pro které snad nabízené finance jsou trochu motivující jinak je to ostuda jak stát platí ozbrojenou složku této země.

Tím vším, co zde bylo dole napsáno, myslím tím " special money " pro pražské policisty se nic nevyřeší a situaci v Praze to nezachrání. Všechno to je pouze lákadlo pro mladé a svobodné, kterým je vcelku jedno, že po práci bydlí na ubytovně spolu s ukrajinskými dělníky a jinou chátrou. To vše snesou pouze do doby, než v místě odkud pocházejí založí rodiny, takže celý ten humbuk s penězi navíc pro Prahu je jen krátkodobé řešení a nemá perspektivu do budoucnosti v otázce personální stabilizaci sboruv Praze. Jedná se pouze o takové záplatování, nebo vyrážení klínu klínem. Pro starší poldy s rodinami, až na pár světlých vyjímek, to totiž není jaksi to pravé ořechové, být celoročně pro pár korun navíc odloučen od rodin. Jsem z oddělení, kde se opravdu zrovna nenudíme a do té slavné Prahy bych klidně šel. Každá stránka má ale dvě strany. Mám možnost srovnávat se zahraničím. V zahraničí je běžnou praxí, že pokud se jedná o státní zájem, klidně vás jako poldu převelí dlouhodobě do místa, kam stát zrovna potřebuje. Zároveň však nabídnou těmto lidem adekvátní podmínky proto, aby poldu do místa nového služebního zařazení mohla následovat také celá jeho rodina, např. odpovídající bydlení pro celou rodinu, stát pomáhá při hledání odpovídajícího zaměstnání pro manželku v místě nového bydliště, zařazení dětí do škol atd., atd, Proč to nejde také u nás ? Pak by se dalo možná mluvit o jakémsi koncepčním řešení s výhledem do budoucnosti dlouhodobě špatné personální situace policejního sboru v Praze.

Omluvám se za překlep, chtěl jsem napsat, že každá mince má dvě strany.

Ale o tom to přece není. Původní záměr měl být takový, že k policii v Praze nalákají pražáky, kteří pak nebudou utíkat po republice k rodinám a také udrží stávající moraváky aj., aby měl ještě kdo sloužit. Údajně se Langer s náměstkem Salivarem vyjádřili, že žádné motivační odměny nebudou, takže zdejší závistivci mohou být v klidu a přemítat dál nad tím, proč mají zrovna oni malý plat. Celá situace tedy vyústila v to, že se motivační faktor stal silně demotivačním. Většina poldů v Praze to bude brát jako výsměch a urážku. Pokud mi někdo slibuje odměny a nakonec nedá, má raději držet pysk a nic neslibovat. Pokud se tímto způsobem někdo snaží změnit kritickou situaci v hlavním městě, budiž pochválen za snahu, ale padla na neúrodnou půdu. MV nejde o bezpečnost v Praze, ta mu je u zadku, to jde vidět i z tohoto rozhodnutí. Měl by se ovšem zamyslet nad tím, kdo bude hlídat zadek mu, až se lidi naštvou a potáhnou na Prahu. Aby mu v té Praze z moraváků ještě někdo zůstal.....

Dnes jsem byl na setkání s Vámi, pane ministře. Několik postřehů-citací z Vašeho vystoupení, kdy myšlenky z něho rovněž tak zaznívají v některých Vašich odpovědích na zde kladené dotazy:

1)"nový policista potřebuje na zaučení půl roku" - s Vaší inteligenci pravděpodobně ano, ale běžný člověk k tomu potřebuje cca 3 roky (získání základní místní a osobní znalosti, zapracování právní teorie do praxe, naučit se jednat s různými typy lidí atd...)

2) "před mým příchodem na ministerstvo bylo připojeno na internet 6 % služeben policie, v současné době je to 99%" - pokud budu mít 80 služeben a na každé jedno připojení na internet, tak je to dokonce 100%, ale pokud na té služebně pracuje 300 lidí, tak je to tragické, a ono to skutečně tragické je. Kdyby se mělo přepočítat počet připojení na počet policistů tak se dostanete na číslo, kdy jedno připojení na internet je pro několik desítek policistů. Ta statistika je ale dobrá hra čísel, že.

3) "v současné době je průměrný plat u policie 32.000,- v Praze, což je velice slušné" - na to se dá odpovědět pouze to, že na této částce vidíte, za kolik peněz je policista ochoten v Praze pracovat. V praxi uvedené číslo totiž znamená to, že ostatní policisté, kteří se na uvedené peníze na výplatu délkou praxe u policie (policistovi plat stoupá s délkou praxe) nedostanou, odmítají v Praze sloužit a odcházejí pryč. Proto v Praze chybí 1.600 policistů, tj. 25% plánovaného stavu. A to je skutečná krize, kterou nelze nazvat generační obměnou, protože např. v letošním roce na mém útvaru odchází zatím dalších 45 lidí a z toho je 22 ve věku do 30-ti let.

4) "66% policistů k 1.1.2007 bylo bez příslušného vzdělání, přestože nový zákon byl známý 4 roky. Tak se na to policisté vykašlali". - nevím, jestli to víte, ale na jaké místo musí mít policista vyšší vzdělání je dáno systematizací míst u policie, a tu bohužel MV, resp. PP nebylo schopno sestavit. Takže policista ještě v polovině roku 2006 nevěděl, jestli na místě, na kterém v té době pracoval bude potřebovat nějakou vysokou školu. Policisté se tedy na učení nevykašlali, ale každý nemohl začít studovat na vysoké škole a pak čekat, jestli náhodou to jeho místo bude "vysokoškolské". A ono většinou od 1.1.2007 najednou bylo. Ale situace, kdy u policie musel mít skoro každý vysokou školu ta už tady snad někdy byla. Myslím, že mi někdo říkal z "pamětníků" u policie, že za ministra Obziny.

Závěrem jinak děkuji, za to, že v rámci svého nabitého programu jste si našel čas i na ty "dole". Pokud to budete pořádat častěji, tak možná budete mít i nějaký přehled o tom, jak to "dole" ve skutečnosti vypadá.

P.S. Pokud chcete vědět, kolik policistů chybí u policie stačí na stránkách MV v nabídce volných míst včetně výběrových řízení zvolit filtr policie ČR a určitě to nebude 5.000 volných míst jak hovoříte. To číslo je bohužel o 50% větší. A argument některých vedoucích personálních pracovníků, že se jedná o volná místa, která se za určitou dobu teprve uvolní není pravdivý, od 1.2. v tomto systému mohou být totiž zveřejněná jen místa, která jsou již 15 dní volná.

P.P.S. Názor Vašeho náměstka Salivara, že firma, která poskytuje plat 31.000,-Kč a požaduje jenom 9,5 měsíce práce je dobrá a policista si má rozmyslet, jestli chce odejít, je HROZNÝ. Ten člověk předpokládá, že každý policista si vybere 6 týdnů dovolené, 14 dní rehabilitace (na tu má nárok ale po hodně létech odpracovaných u policie) a měsíc marodění za plný plat. Zapomněl ale uvést, že policie po něm požaduje 150 hod práce v roce zdarma, neplatí přesčasy, příplatky za práci ve svátky,v noci,v sobotu a neděli, vyžaduje nástup do práce podle potřeby policie a nedovoluje mu přivydělat si. A marodit má policista strach, protože v současném podstavu i když marodí, tak jeho práci za něj nikdo jiný neudělá. Tak to je ta dobrá firma s názvem Policie.

To není o závisti, a.e o celé nekoncepčnosti platového ohodnocení u Policie ČR. Je totiž naprosto demotivující pro mimopražské policisty, když v Praze nejen ti schopní policisté, ale i ti neschopní flegmatici a flákači ( a každý policista ví, že tito existují všude v republice a proto Praha není výjimkou ), by měli dostat jakýsi bonus formou nadstandartních odměn, které by se v jiných částech republiky nevyplácely, přestože i na mnohých dalších útvarech Policie ČR je nápad tr. činnosti srovnatelný s Prahou. Platovou otázku je proto třeba řešit komplexně a ne spoléhat na skutečnost, že v některých regionech republiky je větší nezaměstnanost, a proto tam sloužícím policistům bude postačovat jen část platu ve srovnání s pražskými, přestože odvedou mnohde práci ve stejném rozsahu i kvalitě. Nevidím důvodu, proč by i lempl policista v Praze měl mít vyšší platové ohodnocení, než poctivě sloužící policista v jiné části republiky jen z důvodu že slouží v hl. městě a za tím si stojím. Pokud vím, v ustanovení zákona o sl. poměru týkajícím se odměn jsou jasně a zcela srozumitelně stanoveny důvody udělení odměny a to, že by odměna měla sloužit jako dorovnání platu či jako motivační složka pro stabilizování určitých součástí Policie ČR v určitých regionech, jsem tam nenalezl.

a čím je probůh odměna? Ocenění odvedené nadstandardní práce a motivace tuto nadstandardní práci odvádět i dále s cílem získat další odměny. Nebuď naivní. Navíc srovnání Prahy se zbytkem republiky je nesmysl. Nikde není takový nápad jako v Praze, snad mimo severní Čechy a jeden okres na severu středních Čech. A hádej, co se jim tam stalo, odešel jim celý okres do civilu. Proč asi? Protože ohodnocení je jak píšeš nekoncepční. Nekoncepční v tom smyslu, že za více práce není více peněz. Pokud má někdo v horní dolní stejně jako polda na dozorčí službě na MOP Krakovská na Praze 1, tak je to špatně. A můžeš skákat třeba hlavou do zdi, nezměníš můj názor. Na rozdíl od tebe mám zkušenosti a dost informací z této práce jak z Prahy, tak mimo ni. Pokud chci mít plné tabulky (jako jsou např. ve většině zbytku republiky), musím ocenit práci odpovídajícím finančním ohodnocením. Logicky bude u policie plno na severní Moravě, v severních Čechách, kde je vysoká nezaměstnanost a odměny dle tabulek pro ně budou velmi pěkné. V Praze nikoliv. Navíc Praha šetří i na ubytovnách a cestovném pro mimopražské (4000 lidí si vše platí ze svého). To jen na vysvětlenou, že by tyto odměny nenahradily ani tyto výdaje. A závist to je, já na rozdíl od tebe a tobě podobným přeji lidem v severních Čechách s podobným nápadem a vytížením větší peníze a nebudu prskat, když se dozvím, že jim někdo přidal 2x30tis.ročně, protože jim chybí 2000 lidí na kraji. End.

Samozřejmě, že jsem pochopil, že přilepšení v Praze má hlavně nalákat místní k práci u policie, ale na druhou stranu, myslíš si, že tím opravdu zatraktivní tuto rachotu v Práglu ? Myslím si osobně, že v Praze pokud budu trochu schopnej a zodpovědnej, pak mám jiné a lepší možnosti. Takže nechci strašit, ale celá tato vize bude mít jen nepatrný vliv na kvalitu nově příchozích. Nehledě k tomu, že řešit celou situaci odměnami, tedy nenárokovou složkou mzdy, je poněkud nesystematické a aniž bych byl závistivec mi to připadá trochu nefér vůči ostatním poctivě makajícím poldům ve zbytku země.

a není naopak nefér vůči poctivě makajícím poldům v Praze, aby měli při tom nápadu, vytížení o cca 1000,-na rizikovém víc než kdekoliv jinde v republice? Kdykoliv jsem v kontaktu s kolegy, kteří z Prahy odešli, tak tvrdí, že by se nikdy nevrátili, že mají svůj klid. Nepřijde ti divné, když lidem, kteří desítky let dojíždějí za prací několik set (někdy i tisíc km) týdně a bydlí na ubytovnách nezaplatí ani tyto výdaje? Vždyť tohle platí už kdejaká větší firma v soukromém sektoru. Proč by měli poldové v Praze neustále doplácet za stát? Tohle mi přijde nefér. Tvrdit o nekoncepčnosti tohoto druhu odměn a motivování pro nové lidi do hlavního města je sice hezké, ale bez jiného návrhu jde o plácnutí o zeď. A nebuďte naivní, že poldové v Praze dostávají za práci za několik chybějících vyšší odměny. Ani halíř navíc, jede se pořád ve stejných kolejích. Jedinou výhodou je to, že začali proplácet už nějaké ty přesčasy, protože by jim nikdo do práce zdarma nepřijel... Tak místo opovrhováním návrhu přijďte s novým, jak řešit tento problém, aby se to Vás mimo Prahu nedotklo a zároveň po Vás nikdo nechtěl jít pracovat do hl.m. Díky

tuto věc odměnami je jistě nesystematické, ale odměnou je ti i plat za práci. O konkrétní formě vyplacení finační částky nikdo neřekl ani a, ani b a tvrzení, že bude formou pracovních nebo kázeńských odměn jsou jen spekulace. Stejně tak mohu spekulovat se změnou zákona a navýšením rizikového příplatku o 5.000,-apod. Systémovost u odměnění při kritickém podstavu lidí nehledej. Logicky se lepí díry způsobem, který udrží alespoň současný stav.

P.S.: A jak je zde již někde uvedeno, žádné odměny prý nebudou. Takže se o způsobech naplnění stavů v Praze (mj. podstavy jsou v Praze co Policie ČR existuje) můžeme v klidu bavit. Poslední údaje byly okolo 1400 lidí, ale vzhledem k mlžení i v jiných případech to vidím tak na 1600 - 1800 lidí v podstavu.

žádná reakce, tudíž bylo, je a zůstane i do budoucna logickým, že lidé, kteří pracují v těžkých podmínkách a vykonávají práci za chybějící dostanou vyšší odměny než ti, kteří vykonávají práci jen s ohledem na svou náplň bez práce navíc. Tam, kde chybí lidé prostě peníze přijít musí a nelepší formou jsou odměny za práci navíc. Víc není třeba dodávat. Hawk.

A kde je k tomu nějaké oficiální info, nikde jsem k tomu nic nenašel. Dík.

Ještě jednou trvdím, že odměny pouze pro pražské jsou nesystémový nesmysl, neboť i jinde v republice kvůli tzv odstraněnému špuntu slouží na mnohých odděleních policisté při tabulkovém stavu 14 - 16 policistů jen ve čtyřech či šesti. Tedy vpodstatě jeden vykonává práci za čtyři a to se nezmiňuji o takovéto práci v době dovolených, nemocenských, nebo pokud jsou ještě někteří v ZOP či na ůzných kursech. Tito si snad, na rozdíl od pražáků, desetitisícové odměny nezaslouží ? Já si to tedy nemyslím.

tvrdí zde někdo, že nezaslouží? Zaslouží, jen musí tlačit na svého krajského ředitele, který bude za čas samostatnou finanční jednotkou. Pak bude mít balík, ze kterého může i u vás na faře zaplatit ten zbytek lidí. Jen zde neuvidíš takové pozdvižení, jako když měli přidat někomu v Praglu. To byste nějraději všechny pražské pohřbili, co si to vůbec dovolili....

Díky za všechny názory. Dostal jsem se ke compu bohužel až nyní. Jak zde někdo nastínil, že jaksi jen poukazuju na jednu stranu problému a nemám konstruktivní řešení, musím se proti tomuto tak trochu ohradit. I když vím, že se jedná bohužel jen o zbožné přání, myslím si , že jsem ve svém původním příspěvku naznačil, kudy by mohla vést cesta. Tím mám na mysli sociální zázemí pro poldy a jejich rodiny na tak exponovaném místě, jakým je hlavní město. Tím sevytváří jakási motivaci a je úplně jedno, jestli se jedná o pražské, nebo dojíždějící poldy. Řešit však momentální personální krizi v jakékoliv době a na jakémkoliv místě v republice momentálním zvýhodněním mi opravdu připadá jako nebezpečný precedent. Vždyť dnes se jedná o Prahu, zítra to může být třeba Brno a pozítří to můžou být třeba Kotěhúrky, protože je tam plánovaný stav 12 poldů a skutečný stav jsou 4 lidé, takže jim podle této logiky vlastně musíme, než se situace stabilizuje přidat, protože momentálně vykonávají práci za chybějící kolegy. No, nevím, nevím.

aby lidé dělali 3x více práce za stejné peníze? Kdepak. Dle současného zákona je právě díky několika paskvilům uvedeno, že musíš pracovat zadarmo. To nemají snad nikde na světě a dokonce ani u nás ve věznicích. Pak nemohou ti, kteří pracují za ostatní, dostat spravedlivou odměnu za odvedenou práci. A právě o tu odměnu se jedná. Nelze přesčasem, půjde odměnou. CO je k tomu pořád k nepochopení?????

nemohl vymyslet nikdo jiný, než zapšklý Stbák na vnitru. Drží se tam jako klíšťata pořád.

Co brečíte, v říjnu prý v Praze a celos. útv. dostanete na všech funkcích jednorázově 30 litrů "preferenční". To je dobrý 13 plat ne?

ať koukám jak koukám, pražák tu nebrečí, zatím jen všichni kolem...

http://zpravy.idnes.cz/elita-policie-honi-prostitutky-a-detektiv ove-odchazeji-pj7-/krimi.asp?c=A080616_211935_krimi_dp

for NESPOKOJENÝ POLICISTA

A umíž ještě něci jinýho :-) :-) :-) ???????

X asi nepochopil, pokud to tedy je narážka na mojí reakci Terezce. Poukazoval jsem na jinou věc, než jak se zdá na kterou reaguješ Ty. Gróó mého příspěvku mělo spočívat v tom, že poukazuji na mnohdy neprofesionalitu mnohých vyšších funkcionářů, kteří se honosí vysokým hodnostním označením. Pár takových pplk, co znám, by někteří nstržm a pprap schovali ve vědomostech o policejní práci a schopnostech, do kapsy. Jen jsem poukázal na špatný systém rychlého kariérního růstu jen dle vzdělání, které nemá nic společného s policejní a bezpečnostní praxí. Takových funkcionářů-rychlokvašek je dnes mnoho a podle toho to také tak u Policie dnes vypadá!!!
KATASTROFA

až se někdy začteš do knih o managementu, marketingu, psychologii řízení, řízení lidských zdrojů apod., tak ti dojde, že u tak velké firmy existuje něco, čemu se říká TOP MANAGEMENT. Ten top management vytváří strategie, vize, kam bude směřovat celá firma a není nutností, ba naopak se to ani nevyžaduje, aby znal konkrétní činnosti na nejnižších příčkách hierarchického žebříčku. Je to stejné jako např. u obrovské strojírenské firmy. Tam také TOP vedení nebude umět pracovat na soustruhu, frézce. Ale bude mít obrovksé znalosti a vědomosti o vedení lidí, marketingu apod. Problém je v tom, že naše TOP vedení se stovkami metodických pokynů (s neznalostí práce na nejnižších příčkách) plete do práce lidem a ztěžuje ji. Snaží se přidat svou kapkou do mlýna a na ty dole tím sype tunu předpisů, kterou ti lidé ani nečtou. A právě tam končí efektivita práva. Kolem nás vidím desítky lidí, kteří jsou schopni podepsat seznámení s právním předpisem (MP, ZPPP, VMV apod.), aniž by si jej přečetli. Nemají na to čas a riskují tak i svou práci. Udělají chybu a letí. Toto celé je ale opět chybou managementu. Ten nemůže tímto způsobem tlačit na "dělníky", musí jim dát prostor k sebevzdělávání, ke studiu materiálů, předpisů, pokynů a rozkazů a těch nesmí být příliš. Dnes už bych se nedivil, kdyby ministr vnitra vydal vyhlášku, ve které nařizuje policistům jak čistit správně zbraně. Takové absurdity se pohybují v policejní agendě. Navíc v tom hierarchickém žebříčku vše funguje tím způsobem, že ministr vydá vyhlášku (věstník, nařízení), policejní prezident to s přihozením pár řádků přepíše jako ZPPP, ředitel kraje to upraví zase o kousek a školí tě ze všeho. Ujednotit právní džungli a nechat manegement dělat to, k čemu na dané urovni je a zabránit mu vměšovat se a rozumovat přímo nad konkrétní prací těch "dělníků" dole v dole....

Praha si zaslouží, aby měla plné stavy. Je to výkladní skříň našeho státu, centrum kuluty a politiky. Přidejte pražským policistům i patnáct tisíc měsíčně. Přeji jim to.

Trochu jiné přemýšlení

To je vskutku názor do pranice " Všechno pro Prahu ". To si totiž vybavuji některá " Světová města ", která mají moderní centra, ale běda, jak ukážou okraje těchto měst a " okolí " ( Brazílie a jiná ), to se totiž dostaneme k tomu, že budeme vystavovat jen to " výstavné " ( výkladní skříň státu ), podle toho nás tedy budou soudit a ostatní nás nezajímá.
Když kolikrát vidím tohle nemocné myšlení s Václavákem v hlavě, tak si říkám, jestli by nebylo lepší vyhlásit republiku " Praha ". Lidi, v téhle republice se léta žilo z průmyslových oblastí Severu Čech, Severní Moravy, celá léta se z těchto oblastí, ocelových měst vysávalo, jak to šlo. Obrovské průmyslové podniky z těchto oblastí živily celou republiku. Běžte se podívat na krajinu kolem Mostecka, ty neskutečné jámy, zničená krajina. Jsem Severočech, ale když jsem ve 24 letech poprvé viděl povrchový důl na Mostecku a tu přeoranou krajinu, tak jsem zíral v němém úžasu, na tu zničenou krajinu, která je zničena dodnes. Severním Čechám a Severní Moravě tento stát dluží moc a moc.
Sice jsem tím odbočil, ale účel to splnilo v tom smyslu, že to není jen o Praze. Běžte se podívat na Chanov a jiné oblasti v republice, které eskalují problémy a kriminalitu. Je hezké se projít Václavákem v koloritu pražského života a nevědět o sračkách v Severních Čechách, na Ostravsku a v podobných lokalitách státu, kde poldové nestíhají " nabírat oznámení ", toxikomanů tři prde.......

Takže vše do centra kultury a politiky, do výkladní skříně našeho státu, ať se tam těm lidem dobře žije - no a ti ostatní jinde ve státě ? Ti mají smůlu , jsou daleko od Václaváku. Holt centralizace, je centralizace.

Může bejt jiný názor, já ale vidím sračky kolem mě a Václavák je daleko.

Jasně, v Praze bude hodně policajtů, snížíme tím kriminalitu. V ostatních městech ať se poserou.... jen tak dál...

tak šup šup do Prahy, do centra kultury a oddechu. Právě kvůli tomu je tato odměna, aby nalákala lidi do hlavního města. Podstavy jsou takové, že ani na tom Venclu nemá kdo sloužit a všichni utíkají. Možná pak přestanete závidět a uznáte, že si tu odměnu jako poldové v hlavním městě zasloužíte. A nebudete závistiví chudáci ze severních Čech, kteří hamty hamty jen pro sebe a jak mají přidat jiným, tak je zle....

Není mě třeba lákat do Prahy, já v Praze sloužil a vím, že to stojí za bačkoru, pakárnu mám i ve svém působišti ( sice menší než v Praze, ale přes to jednu z největších v ČR - dle statistik jsme na 78 procentní zatíženosti Prahy ). Takže to zvyšovat ještě cestováním není logické.
Na druhou stranu se setkávám s tím, že byl u nás kolega, který přešel z Prahy a když zjistil při roční službě u nás, jak jezdí do zákroků proti drbanům ve dvoučlené hlídce ( to smrdí nakládačkou pro poldy ) nebo maximálně ve čtyřech, jak jede do restaurace ke konliktu s nožem a operační odmítne na místo poslat posily z jiného oddělení......, tedy, jak zjistil, že to není o tom, že se na místo sjede několik hlídek jako v Praze a je jistota zvládnutí situace ( a polda by měl vždy odcházet " vítězně ") , která je někdy " nečekaně jiná " než původně popisuje operační ......., tak tohle nestrávil a vrátil se do Prahy. Dnes je již v civilu. O závidění nemluv, to je trochu složitější než závist. Od nás odešlo několik lidí do Prahy, kde slouží v pořádkové jednotce - mají o 5-7 tisíc navíc a nezávidím jim to. Cestování žádný med, toho ztraceného času.

když v Praze chybí 1400 - 1600 lidí, tak ti ke kdejakého noži neposílají 10 aut. Ty auta nejsou, chápeš to? N E J S O U ! ! !

o tom jsem také zaslechl své, z celé republiky berou k pořádkovým jednotkám bez fyzických testů, psychotestů jako dříve a často téměř důchodce.....co dodat....skvělý zákon.

se hold nekoná, dnes je v módě nábor. Policie tak dává najevo, že jí nejde o kvalitu, ale stačí jí průměr. Kdyby se takto chovala firma v soukromém sektoru, nevím nevím.

Pravý F1

Krátký příspěvek nahoře o stylu nabírání do pořádkové jednotky jsem nepsal - nesmysly nepíšu.

chybělo tam pro, tak se nečerti a nejsou to nesmysly, to je realita kolego, realita!

Praha umí podržet policisty-chtějí každému kdo slouží v Praze dorovnávat plat částkou 30000,-Kč ročně-tzv. DRŽHUBNÉ !

proto mají třeba nehodáři v Praze vyšší třídu, ale jinak v celé ČR jsou nehodáři v 5.té. Nespravedlivé!!

slovům motivace, motiv, potřeby, stimuly - incentivy, popudy aj.? Pokud ne, tak ti nemá cenu nic vysvětlovat. Přestaň závidět a možná přidají i tobě.

cona tom je nespravedlivého? Tobě někdo zakazuje napsat žádost o přeložení, zúčastnit se výběrového řízení a nastoupit do Prahy k nehodovce? Volných míst mají sakra dost, tak se seber a pojď do Prahy pro 6TT a 5-7 nehod denně. To pak nebudeš žvatlat takové kydy jako na těchto stránkách, sklapneš ryp.k a budeš šoupat nohama. Budeš rád za 1-2 nehody u vás na okrese horní dolní.

Radečku a ještě budeš mít tu výhodu, vyhraješ-li výb.řízení, že ti budou nějaký čas platit cestovné a ubytování - na rozdíl od stávajících mimopražských. Tak tu nebreč, seber se a běž do Prahy ukázat své schopnosti, dovednosti, vědomosti a hlavně vyzkoušet své nervy. P.S.: a k 2000,-za vyšší třídu dostaneš i odměnu pro pražské 2x30.000,-Kč. Tak pojď, tohle je výzva, nebreč a pojď si pro ty peníze zadarmo.