A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Červíčku ty jseš docela ujetej:
http://www.novinky.cz/clanek/143662-policie-by-chtela-chodce-nav lect-do-reflexnich-vest.html
Takové nápady neměli ani komunisti!

Až půjdete s manželkou na ples, ať si k róbě nezapomene vzít reflexní vestu nebo na ni pořídit reflexní nášivky. Nevím, proč píší, že to chce policie, mne jako policistu to uráží !!!!

Doufám, že si tento článek také přečetla paní Marie, která nás tady kritizovala za urážení našeho vedení. Jinak je to docela síla a jsem zvědavý co pak bude následovat, že by pak chtěli navlést do reflexních vest domácí mazlíčky a lesní zvěř.

Při podobných výlevech naprosto hloupých nápadů některých vedoucích funkcionářů jako pan Červíček pak musí být každému normálně smýšlejícímu policistovi stydno, že je v jednom zaměstnaneckém pytli s těmito lidmi. Dosud mnozí funcionáři měli idiotské nápady směřující pouze k chodu uvnitř policie, ale nyní je začínají směřovat i mimo ni vůči občanům. Naštěstí již letos také končím.

Praze chybí přes tisíc policistů, plán na jejich získání zkrachoval
29. června 2008 iDNES
V Praze je kritický nedostatek policistů. Jejich šéf Petr Želásko proto navrhl, aby jeho muži dostávali zvláštní odměny. Kvůli tomuto nápadu se ale dostal do sporu s náměstkem ministra vnitra Jaroslavem Salivarem. "Není možné to řešit finančními příplatky," prohlásil první náměstek Ivana Langera.
V Praze už chybí tolik policistů, že radní z bezpečnostního výboru situaci označují za kritickou. V ulicích schází zhruba 1 400 mužů a žen v policejních uniformách. Emotivní náborová kampaň v metropoli nezabrala. "Začíná to být alarmujícím problémem," řekl iDNES.cz ředitel pražské policie Petr Želásko.
Najít mezi pražskými policisty muže nebo ženu křtěnou Vltavou je úkol hodný kouzelníka Pokustóna. Ze statistik ministerstva vnitra vyplývá, že většina z nich je mimopražská. Na ulicích se pohybuje až 90 procent "přespolních".
Praze se je ale nedaří udržet a řada z nich odchází do civilu, a to přesto, že teoreticky mají nejvyšší platy v republice. "Pan ministr Langer sice tvrdí, že průměrný plat u policie je 31 tisíc, ale zapomněl dodat, že hrubého. Čistého máme kolem 20 tisíc. Kolegové, kteří dojíždějí za rodinou, mají ještě míň, protože hodně procestují," řekl iDNES.cz jeden pražský policista, jehož jméno redakce zná, ale nemůže zveřejnit.
Také jeho do metropole přivábil vyšší výdělek a vidina rychlého vyučení. Díky vysokému příspěvku za rizikové pracoviště si polepší až o čtyři a půl tisíce korun. Jenže když zjistil, že za živobytí a dojíždění utratí víc, než kdyby zůstal doma, tak nemá šanci na přeložení. "Žádal jsem dvakrát, vždycky to velitel zamítl, protože to je nesystémové. Jít v Praze k policii je past, z níž vede cesta jen do civilu," podotkl.
Situaci by vyřešily odměny, říká ředitel
Ředitel pražské policie Petr Želásko to přiznává. "Za současného podstavu si to nemůžeme dovolit, za chvíli bych v Praze sloužil sám," tvrdí. Situaci, kterou sám popisuje jako kritickou, chce řešit zvláštním motivačním programem.
Želásko proto přišel s návrhem, aby v Praze sloužící policisté od města dostávali roční příplatek 60 tisíc korun, například formou zvláštní odměny. Předseda bezpečnostního výboru hlavního města Pavel Žďárský (ODS) myšlenku podpořil.
Nápad se ale podle serveru Policista.cz vůbec nelíbí náměstkovi ministra vnitra Jaroslavu Salivarovi. Minulý týden k němu na setkání Ivana Langera s pražskými policisty řekl, "že není možné řešit nedostatek policistů v Praze či jiném regionu plošnými finančními příplatky". Podle Salivara je především chyba v rozložení sil v těchto regionech.
Policisté nescházejí jenom v Praze. Ale pouze v hlavním městě příliš nezabrala rozsáhlá náborová kampaň, která například na severu Moravy přivábila tři tisíce nováčků. "Neřekl bych, že v Praze kampaň selhala, kopíruje situaci na trhu práce," míní mluvčí policejního prezidia David Kubalák. - čtěte K policii láká v reklamě statečný školák
Petr Želásko neúspěch kampaně v Praze přičítá tomu, že náboráři v jiných krajích byli zkrátka obratnější. "Pro policejní prezidium je prý rozhodující, aby kampaň zabrala plošně," říká. Sám si myslí, že by finanční benefit mohl pomoci. Ale podle všeho se jen tak nedočká.
Policejní prezidium chce policisty, ale i ty, kteří se ke službě teprve hlásí, motivovat možností přespat za minimální náklady na ubytovně. "Většina z mých lidí chce bydlet ve svém," říká k nápadu prezidia Želásko.
Jiný plán na policejním prezidiu zatím nemají. V pražských služebnách tak podle všeho bude dál běžné, že v nich slouží pouze dva tři lidé, kteří jsou navíc přetíženi administrativními úkony.
Počet nově přijatých policistů
Severomoravský region - 3 000
Severní Čechy - 1 600
Jihomoravský kraj - 1 500
Středočeský kraj - 660

Jen upřesnění - ale podstatné :

Spodní čísla o přijatých policistech jsou naprosto " mimo mísu " a uvedená informace je o něčí nevědomosti. Jedná se pouze o čísla zájemců o službu u Policie ČR, se kterými běžel či běží příjímací řízení a konkrétně v Praze měli z těch 660 lidí údajně přijmout nakonec 4 - slovy čtyři poldíky.
Ještě, že není v ostatních koutech ČR životní úroveň, jako v Praze, jinak by si museli na bezpečnost v celé ČR najmout přespolní, jako v Praze ( mimopražské ), ale to by již byli zřejmě nasmlouvaní ukrajinci....... atd.

Skutečně prestižní povolání - superfleky, prostě zaměstnání - služba, jak dělané na setrvání do důchodu v takové pohodičce a letargii.

Prostě přesně , jak uvedl při spuštění první náborové akce " hledám parťáka " bývalý pol. prezident Husak, kdy na tiskovce s velkou pompou při spuštění náborové akce chtěl nějakými úvodními slovy popsat - vyzdvihnout důvody vstupu k PČR a moc se mu to nepovedlo, protože jeho slova o tom, že může rozhodně nabídnout zaměstnání, které člověk " zaručeně jinde nenajde ", vyzněla sakra nejistě a bylo v tom cítit, že prezentované má jiné pozadí než je popisováno. A ono to bohužel tak je, že to má jiné pozadí než jak to vypadá. Nahoře HUJ, ale vespod FUJ.

Ty počty pod příspěvkem jsou opravdu nesmyslné. Přesně v duchu neministerského srovnávání jablek s hruškama! Je sice pravda, že INTERNETOVÝCH přihlášek je zhruba okolo 10000 (deset tisíc) z celé republiky, ale podle mých zjištění vyplňují z větší části tento formulář osoby, které ani nemají zájem vstoupit do služeb Policie. Na výzvu k dostavení se k pohovoru ani nereagují. To jsou ta jablka! No a hrušky jsou oficiálně přijaté žádosti se zahájeným přijímacím řízením. Možná už k dnešnímu dni bylo zahájeno něco k 2000 přijímacích řízení, ale jak všichni dobře víme, "odpad" na zdravotních a psychologických testech je více než velký i přesto, že stanovené limity jsou na nejnižší možné úrovni, aby mohlo "projít" co nejvíce uchazečů.
Osobně neznám dopusud ani jednoho člověka, který by nastoupil za nové "svačinové" náborové kampaně a chystal by se v krátké době do ZOP, zatím se ve výkonu setkávám s novými kolegy, kteří ještě nastupovali v loňském roce při neúspěšné kampani "najdi si parťáka". Už mi ale většinou potvrzují, že i loňská kampaň byla v duchu hesla: "Pěkně zpívají, když ptáčka lapají", a podle některých informací někteří nebudou chtít sloužit poté, co jim po třech letech skončí proplácení ubytoven a cestovného! Toto je pro většinu nových, s kterými hovořím, velmi palčivá otázka a jeden z hlavních důvodů, proč pravděpodobně nebudou déle sloužit. Čas ukáže, co je na tom pravdy. Teď jim to prý zatím nevadí, ale až jim zruší po třech letech proplácení, nechtějí z vlastní kapsy platit téměř 1/4 platu za náklady, které by měly jít k tíži Policie, pokud Policie chce, aby sloužili tam, nebo tam, převážně tedy v Praze. Je to jeden z důvodů, proč policisté žádají o přeložení do místa bydliště. Ani se jim nedivím, a já už o tom po 15 letech služby v Praze uvažuji také, protože téměř 4000 z platu vydávám za tyto položky a doma bych měl jen o 1000 menší diferák, čili bych byl na tom lépe. Počkám do konce roku, a uvidím, jestli se něco změní. Pokud NE, tak CIVIL.

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=140062&238p=TNOVINY&238d=28.06 .2008&238o=

Chlapci, co tady brečíte kvůli malému platu.
Vždyť v Praze prý dostanete každý v říjnu 2008 prémii 30 - 60 000 Kč.
Kdo to v civouši má!
To vám průměr stoupne o víc než 5000 Kč!

Zlatý Langrouš, nezapomeňte je z vděčnosti volit.

Praha je zlatá, jinak to všude v republice je bída a utrpení.

Slibem nezarmoutíš, ale naprudí to hodně kolegů jak čtu. Do čtvrté třídy mě nedají, ne pro neschopnost, ale abych jim z Prahy neutek. Kamoš co je u PČR a dělá kousek od svého bydliště má o dva tisíce víc než já, to by mi ještě tak nevadilo, dost umím a vydělám si bokem - ne uplatky. Bokem bych si vydělal víc , kdybych byl doma. Mou nepřítomností doma trpí moje rodina a ta výplata -doprava -ubytování v Praze něco stojí. Ty peníze co ještě jsem nedostal by to trochu zlepšili.

Civile ty jeden kritiku, copak ty vytváříš za hodnoty? Řekni nám to tady. Proč pořád napadáte kolegy co zde vyjádřují sbobodně své názory. Každý kraj a každý okres má jiné podminky a zázemí k práci. Někde to opravdu skřípe a spousty policistů odcházejí někdy kvůli komunikaci, převážně kvůli financím a prasečím vztahům na pracovištích.

Opak je pravdou, Civil vyjadřuje svůj názor a kdyby nezačli Civila urážet za jeho názory, byla by diskuze v jiném duchu. Kolikrát jsem byl také zbytečně napaden a věřte, že o pol. práci něco vím a jak je zřejmé Civil 20let. Takže asi ví, jak to někde chodí. Já jsem svou zkušenost tady psal, a co znám pldové se u nás mají fajn. p.s.: prasečí vztahy zažijete všude, ono to není nikde med, takže zůstaňte a něco pro to dělejte a nebo odejděte za lepším do c a třeba procitnete, protože jestli nebudete mít tláču tak to není jednoduché a když se kolegové dozvědí, že pobíráte rentu, budou ještě více nasraní.

Proč by měli být nasraní?Vždyť každý měl tu možnost jít k policii a pokud vím stále má a až si odslouží může brát taky rentu jestli ještě nejaká bude.A pokud mluvíš o tlačence tak věř,že jako je ve státní službě tak v takové míře není nikde.Vím,že všude je něco,ale doporučuji jít to zkusit každému a po roce bych si s ním strašně rád popovídal,možná že by svůj názor změnil.

Manete ty pracuješ asi na jiné lodi než my, že vedeš tyto řeči.

Civile a Kliku máte mou plnou podporu, je to tady policejní brekot, protože musej konečně něco dělat!!!

Spíš by mě zajímalo, co děláš Ty? Nejspíš jsi na pracáku nebo na sociálce a hodně se nudíš, jinak není možný, že bys měl čas a chuť chodit jen tak na Langerovy stránky... Já taky nelezu na stránky jiných profesí, třeba učitelů, lékařů, taxikářů a nevyčítám jim, že tam brečí! Ono je totiž normální a přirozené, že chce každej pracovat v těch nejlepších podmínkách a brát co nejvíc peněz. Najdi si práci a nezáviď! Ale asi patříš do sorty lidí, kteří dělat nebudou nikdy a jediné co umí, je mudrovat u piva...

Manete, když jsem bral peníze za nic, proč jich teď neberu mnohem víc, když musím i něco dělat

Vžyď si to taky můžeš jít zkusit dělat u policie,a jsem moc zvědaví jak budeš povídat po pár týdnech u této organizace.Ono se to kecá a radí co?Už tě vidím jak děláš 150hodin zdarma pro stát a to je jen jedna perlička,která tě čeká.Tak se neostýchej a běž se přihlásit.

Nemyslím si, že jste tam přikurtovaní k topení. Tedy pokud se někomu nelíbí podmínky u PČR, může klidně během dvou měsíců odejít a živit se prací. Ale kdo z vás na to má ...

Civile, Ty musíš být opravdu divnej, že pořád lezeš na tyto stránky a vyjadřuješ se k policejní problematice, že by nějaká úchylka? Chápu, že sem lezou policajti, hasiči a podobně, ale civilové??? Nevím, ale jak jsem psal již výše, neznám policajta, kterej by lezl třeba na stránky zemědělců... A k tomu Tvému směšnému: během dvou měsíců odejděta a živte se prací ... proboha, copak jsi slepej nebo zfetovanej a nevidíš, že lidi skutečně odchází? Naopak vyzývám já Tebe, skonči s prací a pojď se flákat k policii! Teď je ta nejlepší doba, ze zoufalství už berou každýho vola! To s tím volem neber osobně, jen vystihuju, jaká situace u sboru momentálně panuje...

Máš pravdu civile vžyď my odcházíme.Já se jdu např. živit rukama a taky nebrečím,ale ty by jsi si to měl jít zkusit dělat u policie,když jsi tak chytrý.Kecat umí kde kdo a kritizovat to snad umí každý.A co je tobě do naší práce my se taky nemontujem do tvý.Pokud ovšem nějakou máš.

20 let u PČR. Mne poučovat o situaci u policie nemusíte.

Zajímalo by mě,kdy jsi u policie sloužil?Myslím si,že už to muselo být hodně dávno,protože potom by jsi psal jinak,kdyby jsi zažil co zažíváme teď.Já když jsem nastoupil tak jsem si taky myslel,že zůstanu alespoň 20 let,ale za těchto podmínek tam zůstavají jen prospěchaři a příbuzní nadřízených a nebo snílci.

2 roky není až tak dávno.

To máš pravdu,ale za ty dva roky se toho změnilo sakra hodně a můžu se tě zeptat proč jsi tedy odcházel?To je mi záhada,když u policie není tak špatně?Asi jsi si udělal pěkný průměr a odešel viď?Protože pokud se nepletu tak před 2 lety se ještě vše platilo(víkendy,noční,svátky,přesčasy,zvedlali platy každý rok,nedělalo se 150hod. zdarma) nebo se snad pletu?

Také je ale pravdou civile, že v rámci Policie ČR, jsou tak obrovské rozdíly v zatíženosti poldů v rámci působiště, že na jedné straně jeden nechápe proč si ti druzí stěžují. Tedy některých odsloužených 20 let nestačí na to co si odkroutí polda za pouhé 3 roky v Praze a pod.
Když jenom vzpomenu například jedno oddělení pohraniční policie ( výkon služby je mi dobře známý ) ve srovnání s naším oddělením, tak ti lidé na tom pohraničním ani nevěděli co je to " opravdová služba ". Přijít na jejich 12 hod. směnu, povozit se na horách mezi " liškami " pak oběd, pak zastavit 5 řidičů, přinést výsledek 5 kontrol vozidel, zajet za pár známými a pak znuděně čekat na konec směny a takhlen na každé šichtě za stavu zjištění jakéhokoliv problému se zvednutím telefonu a oznámení na naše oddělení : hele mám tady tohle a tohle, já dopravní nehodu řešit nemůžu, hele já ohledačku dělat nemůžu, hele já řidiče s alkoholem řešit nemůžu, my máme nařízeno hlídat hranici a nic jiného dělat nesmíme.
V pravdě tyhle naše kolegy ani neberem jako poldy, ale spíše, jako vojáky. A ztrávit 20 let na tomhle postu v nicnedělaní musí zákonitě vést ke spokojenosti a nechápání co že vlastně to okolí hudruje a proč si stěžuje.
Takže poměrně dost poldů je asi na takových místech spokojeno - aby nebylo, na rozdíl u nás, kde se ještě čkověk nepřevleče a už je honěn, ať pospíchá a jede na vykradené auto ....atd. a pak jako vždy řeší obědový čas, kdy jako na potvoru přijde další věc v pořadí - vykradená garáž a pod. a člověk kombinuje již kombinované, aby se měl vůbec čas najíst. Takže ty rozdíly mezi odděleními jsou až neskutečné, obrovské a podle toho jsou také zkušenosti poldů a reakce.
Další příklad - v Praze je určitá zatíženost - počet případů na poldu, tedy Praha má největší nápad a toto je 100 %. Naše oddělení je v tomto na 78 % procentech Prahy a takové Semily jsou na 27 % Prahy. Takže ne každé hodnocení po 20 letech u Policie ČR musí být relevantní, protože tu psychickou " čočku ", to co si polda vyžere na zatížených odděleních za pár let jinde nezažijí za 30 let a není to absolutně vůbec porovnávátelné.

Jedině v tomto tedy rád použiji ten slavný výraz neministra policie Langera " nemíchejte jablka s hruškami "

to F1...s cizineckou máš naprostou pravdu, teď k nám na oddělení začínají přicházet kolegové od cizinecký
1. hrozně se diví, že jim berou jejich osobní v řádech tisíců
2. neumí napsat ani úz natož ohledačku
3. trochu nestíhaj to tempo na které nejsou připravený..
jinak jsou to taky policajti, ale konečně poznaj co je to policejní práce a papírová birokracie....

to civil...20 let je 20 let, ale asi jsi předem věděl co tě čeká, že jsi si udělal pěkný průměr a odešel před novým zákonem viď? To jsi asi nebyl řadovej.....

Je to tady tuším samá policejní histerka.... že by Vás nakazila naše slavná Petra z Vlašimi? :-)

??? a kdopak nakazil tebe????

Největší zvířátka na této diskuzi jsou CIVIL a KLIK. Kde Vás vystavují?

Oba tak leda v škaredinci

Špíš v mindrákovém království!

Dobrej pokus o pol. vtip. Tak dotoho, nebo Vám došel humor, dva příspěvky je málo!

MOTORKÁŘ NA OLOMOUCKU SRAZIL POLICISTU PŘI KONTROLE A Z MÍSTA UJEL.

http://www.novinky.cz/clanek/143558-motorkar-srazil-policistu-a- ujel.html