A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

más stréjdu na vnitru?

renty mají brát od roku 2009..bude to zalepeno jednorázovými dávkami..stylem Praha 50.000, Ostrava 30.000 no prostě príma...

Nic netrvá věčně, ale nyní co píšeš bych bral jako šíření poplašné zprávy ....

kolega s příspěvkem "pod tebou" možná nemá "strejdu na vnitru", ale umí si nalézt i jiné stránky než tuto. Přikládám úryvek ze stránek NOSpu, celý je na těchto stránkách k dispozici :
"Informace z jednání s vedením MV – 10. 07. 2008

Dnešního dne od 09:30 do 10:30 hodin se uskutečnilo jednání předsednictva NOS PČR (M. Štěpánek, P. Tomek, D. Bláha, R. Švorc) s vedením rezortu – ministrem vnitra Ivanem Langerem, 1. náměstkem Jaroslavem Salivarem, náměstkem pro veřejnou správu Zdeňkem Zajíčkem a ředitelem odboru personální práce PP ČR Romanem Fidlerem. Byla projednána témata:

1) Omezení výsluhových nároků – v reakci na opětovně se šířící informace o údajném omezení výsluhových nároků bylo ze strany ministra vnitra jednoznačně řečeno, stejně jako v předchozích případech, že žádné podobné opatření se nechystá, nikdo jej nepřipravuje ani neprojednává. Veškeré tyto informace jsou absolutně nepravdivé, pouze prohlubují nejistotu policistů. "
Tak už se těmi nesmysly "užírej sám" a neotravuj s tím zdejší čtenáře. A ztotožňuji se s názorem, že podobné fámy jsou šířením poplašné zprávy.

Věřit slovům člena vlády,která nedodrží ani smlouvu s voliči je docela naivní. A NOSP ještě nedávno tvrdila,že se žádná změna 361 nepřipravuje a opak je pravdou.Nevěř všemu co ti nakukají z Prahy.Používej vlastní hlavu!!!

Za ten poslední komentář,bych se podepsal

Tato vyspělá země, o které tvrdíme, že je domokratická, nepotřebuje rentiéry, potřebuje sloužící úderníky. Abychom naplnili stavy, slíbíme třaba i zlaté sele. Očekáváme, že se vy případní úderníci nachytáte.
(Lež nám není cizí. Podvody a podrazy jsou v demokratické společnosti nezbytnou součástí její existence).
Dříve však, než zlaté sele vyspěje v pořádného kance, pokud se samo neutopí, zavčasu uděláme vše ptoto, aby šlo na jitrnice. Jak uvádím v první větě nepotřebujeme rentiéry, ale těšit se na rentu klidně můžete.

V kance sele nemůže nikdy vyspět, protože bude trpět podvýživou

Dobrý den, na otázky platů jsem odpovídal opravdu už mnohokrát. Jen stručně znovu uvedu, že i u průměru je nutné srovnávat srovnatelné a je zřejmé, že lidé zařazení u policie v nižších třídách často nemají plat přesahující průměrných 31500, tak jako v jiných veřejných institucích nemají v nižších třídách průměrných 21000. I tak platí, že i v nižších třídách mají policisté významně vyšší příjmy než ostatní státní zaměstnanci ve srovnatelných třídách. A jak jsem uvedl již v dřívějších odpovědích, příslušníci se neřídí zákoníkem práce, ale služebním zákonem, který má řadu specifik, a z nich vyplývají jak omezení a nevýhody na straně jedné, tak i výhody, které jinde nemají (výsluhy, vyšší odchodné, plná nemocenská, delší dovolená, kratší pracovní doba, ozdravné pobyty, …) na straně druhé

4 abe: kratší pracovní doba - haha, delší dovolená- ha ha... 150 hodin zdarma, noční, víkendy zdarma, svátky zdarma, to je realita...

Policie zkrátila výcvik nováčků. Nebudou připraveni, obávají se „mazáci“

Ministr vnitra Ivan Langer vyrábí policejní rychlokvašky, stěžující si "mazáci". Langerova reforma totiž od 1. června mimo jiné zkrátila základní výcvik policistů o tři měsíce. "Ohrožuje to naši bezpečnost," říkají zkušení policisté.

Policejní nováčci, kteří k 1. červnu nastoupili do Školního policejního střediska, v něm už nestráví devět měsíců, jako jejich předchůdci, ale jen pět. Z rozhodnutí ministra vnitra Ivana Langera se zkrátila teoretická výuka základní odborné přípravy (ZOP). Doba, kterou stráví na praxi, se nezměnila - tři měsíce.

Policejní "mazáci" a někteří pedagogové se obávají, že tyto kroky budou mít negativní dopad na situaci u policie. Starší policisté se nebudou podle nich moct spolehnout na nováčky, v jejich očích nebudou pro náročnou službu na ulici dostatečně připraveni.

"To by mohlo narušit morálku na jednotlivých odděleních a vést k odchodu zkušených policistů do civilu," upozorňuje policista, který si nepřál uvést své jméno.

Nejpalčivější je prý situace v Praze, kde je kritický nedostatek policistů a musí spolu sloužit různě poskládané hlídky. Obvyklé je, že nováček asistuje starším kolegům, od nichž se učí řemeslo. V metropoli ovšem musí velitelé často improvizovat a ne vždy se podaří hlídku složit podle ideální představy, tvrdí policista.

Změna vzešla z diskuze, namítá prezidium
"Denně jsme voláni k několika případům domácího násilí, které není možné řešit z pozice síly, ale je potřeba projevit se jako přirozená autorita. K tomu potřebujete nejen zkušenosti, ale také kvalitní přípravu, tedy výuku takových modelových situací, kdy vás učí rozebírat nejrůznější řešení," řekl iDNES.cz jeden ze strážců zákona, který se sám ozval redakci. I jeho jméno redakce iDNES.cz zná, ale po vzájemné dohodě nezveřejní.

Tuto obavy mluvčí prezidia označuje za bezpředmětné. "Nový systém naopak výuku zaměřuje do problematik, které policista při výkonu své činnosti potřebuje, například v oblasti práva, střelecké přípravy, psychologie," sdělila Veronika Benediktová.

"Nový model vznikl po pětiměsíční diskuzi mezi ministerstvem vnitra, prezidiem a školami," doplnil vedoucí skupiny vzdělávání Policejního prezídia Čestmír Šašek.

Obavy "mazáků" smazává argumentem, že aktuální systém ZOP vychází z analýzy, s čím se nováček potká ve službě. "Jde o rozložení bývalého způsobu výuky do koncepce celoživotního vzdělávání policisty," dodal Šašek.

Langer prý obnovuje Pomocnou stráž VB
Jenže policisté, kteří už slouží nějaký ten pátek, mají z tohoto zkrácení přesto obavu. Myslí si, že tímto krokem Ivan Langer ohrožuje jejich bezpečnost.

"Vážně se obávám toho, co ´Langerova garda´ způsobí," neskrývá obavy nejmenovaný odborník s patnáctiletou praxí. ´Langerova garda´ je v policejní hantýrce pojmenování nově přijatých policistů. "V horším případě říkáme, že Langer obnovil Pomocnou stráž VB," dodal s ironií v hlase.

Podle něj sehrála nezkušenost roli i při nedávné dopravní nehodě dvou policejních hlídek na pražském Proseku. - čtěte Honba za motorkou skončila srážkou policejních aut s pěti zraněnými

"Když dostanu do auta takovou ´nedokvašku´ budu muset u řešení situace nejen hlídat případného narušitele veřejného pořádku, ale i jeho. Pan ministr tlačí na pilu, aby měl hotových co nejdřív maximální počet policajtů, ale nedomýšlí, co to způsobí za komplikace déle sloužícím kolegům," konstatoval policista.

Podezření, že ministr vnitra tlačí do uniformy téměř každého, kdo se k policii přihlásí a má zdravé ruce a nohy nasvědčují i slova dalšího nejmenovaného policejního experta. "Kvůli náboru nových lidí se zpřístupnily širší veřejnosti i fyzické testy. Zrušilo se třeba plavání, nyní stačí udělat jen deset kliků. Tyto nováčky pak pošlou na pár týdnů do školy a jdou hned na ulici," dodává.

Policejní prezidium toto vysvětlení odmítá a nabízí svou verzi. "V rámci předchozího způsobu posuzování fyzické zdatnosti byly na všechny uchazeče kladeny nároky, které korespondovaly s nároky na už ´hotové´ policisty. Nyní je fyzická zdatnost posuzována s ohledem na budoucí služební zařazení uchazeče," sdělila mluvčí prezidia Veronika Benediktová.

Nejlepší škola je praxe, a proto ZOP šest nebo pět měsíců je pro půměrně inteligentního člověka až, až . A navíc jak se rychle u nás mění zákony, interní akty řízení atd., tak to co se učilo v ZOP na začátku, tak po 18-ti měsících mnohdy již nebylo pravda. A Vy "staří mazáci" vzpomeňte, jak jste začínali ....

BUDUJEME AMATÉRSKÝ SBOR A JEDNOU SE TYTO KVANTITATIVNÍ NÁBORY VNITRU NEVYPLATÍ.

Přijde ministr vnitra do nemocnice, že potřebuje odoperovat slepé střevo, v úžasné recepci sedí krásná a milá recepční, která ho objedná na operaci, říká si paráda. V den operace dojde na sál, kde je zastaralé vybaveni ale vidí samé mladé lidi, tak se s nimi dá do řeči a zjistí, že jsou to po většinou medici max do druhého ročníku a že ho budou operovat. Ministr neváhá bere nohy na ramena a zdrhá jak o život, pak přijde za ministrem zdravotnictví a poví mu co se mu přihodilo. Ministr zdravotnictví se " zamyslí" a odpovídá, že je vše v pořádku, protože vyhodil všechny staré doktory neboť studovali za nevhodného režimu, ty co se vyznali byli odejiti protože měli vysoké nároky a furt držkovali, že se jim něco nelíbí. Teď nemá žádné problémy ušetří na platech. Medici mají dost práce, aby se všechno naučili a zbytečně nedržkují. No pokud ano, tak je odpálím, že tomu nerozumí a neumí počítat. Prostě paráda. Ministr vnitra nevěřícně kroutí hlavou a ptá kde k takovým věcem přišel? No inspiroval jsem se na tvém ministerstvu, když pořád prohlašuješ jak nemáš problémy všechno klape a co jak se ti líbila recepce, slepák tě sice bolí, ale jinak je recepční milá a pěkná.

Nyní je fyzická zdatnost posuzována s ohledem na budoucí služební zařazení uchazeče," sdělila mluvčí prezidia Veronika Benediktová.

??????????????????????

Fyzická zdatnost byla a má být jedním ze základních předpokladů pro službu u policie s jasně stanovenými základními pravidly. Nikdo ani z prezidia nemůže tvrdit, že je zdatnost posuzována s ohledem na budoucí služební zařazení uchazeče, protože tito lidé nemohou na základě několikahodinového psychotestu, fyzických prověrek a zdravotní prohlídky vědět, kde budou nově nastoupivší zařazeni, jakou budou mít funkci a jaký bude jejich karierní postup, kterým tak rádi operují. Poohlédnu-li se nad novou náborovou kampaní, již není lákadlem jako náborová kampaň č. 1, kdy lákali nováčky reklamou a plakáty speciálních jednotek. V současné době již vedení veřejně přiznává (a s tím souhlasím), že potřebuje hlavně policisty/ky do ulic k pořádkové a dopravní službě, kde je fyzická zdatnost nezbytná k řádnému výkonu služby. Nováček se přece nemůže díky testům profilovat rovnou na vyšetřovatele SKPV s počítačovou kriminalitou nebo jiným zaměřením, kde nebude potřebovat fyzickou zdatnost. U policie působí pořád spoustu "hotových" policistů, kteří mají dostatečné znalosti v těchto oborech a sami mají problém se na tato místa dostat. Ať už díky možnostem postupu v tarifních třídách, chybějícímu vzdělání, nebo jiným.

Z těchto důvodů nemohu akceptovat vyjádření tiskové mluvčí PP, že jsou nováčci vybírání s ohledem na budoucí zařazení. Je to opět klamavá kampaň.

radeji nejaká renta než žádná...je pravda, že reta časem nebude vůbec?????????chlapi držte se

Nevíte někdo jak se bude jmenovat nový "pražský příplatek", který dnes pan NEMINISTR POLICIE schválil v rámci udržení chátrajícího stavu policistů v hlavním městě.

Pragocentrický PAUŠÁL

Budeme vám proplácet cestovné, jenom prosím zůstaňte!!!

Malým písmem dopsáno pod textem: Proplácení CP povoluji pouze do konce přechodného období (31.12.2009), pak už máme poldy jisté, už tolik odcházet nebudou.

TAKOVÝ MARASMUS A NESTABILITU JAKOU VYTVOŘIL VELKÝ PRONAJÍMATEL NEMOVISTOSTÍ A NEMINISTR POLICIE IVAN LANGER JE DO OČÍ BIJÍCÍ.

Pokud bude vnitro řídit nějaký neschopný gynekolog, který se chce jen zviditelnit a rozprodat majetek Policie, tak to lepší nebude. Na nové auta a recepce, které Policie nepotřebuje se policisté složí tím, že nedostanou peníze, které jim náleží. Tohle by se za Bublana nestalo, protože věděl co vnitro potřebuje. Topolánek chválí reformu Policie, protože má stejné IQ jako ten gynekolog a jsou to ptáci ze stejného hnízda.

No zrovna Bublana bych za vzor nedával. V jeho návrhu bylo 300 "zelených", na oddělení jsme se přetahovali o jeden prehistorický chrochtavý počítač a střídali dvě felicie - jedna měla nalítáno 356.000 a ta druhá, novější (pouze 260.000) zase šla dvakrát přes boudu. Jak Langera nemusím, tak je třeba objektivně konstatovat, že jsme si polepšili co do vybavení - fabia a octavia II, v baráku 5 tichých a poměrně rychlých PC s plochou obrazovkou. Problém jsou peníze a podstavy, ale plný stav jsme neměli ani za Bublana a ty prachy by sice mohly (a měly) být lepší, ale jsou na tom lidi mnohem hůř a taky žijou.

Ivanova ubohá reforma policie nikoho nezajímá, podstatné je aby tu policisté sloužili rádi a aby tu vydrželi. Takhle to vypadá na další odchody a další příchody, které nic neřeší!

Ivanova ubohá reforma policie, potažmo nová náborová kampaň přitáhla do Prahy od jejího počátku pouze 13 nových policistů.
Zdroj:
Šéf personalistů Správy hl.m. Prahy (11.7.2008)

Vážený pane ministře, dovolím si reagovat na příspěvek, ze kterého jsem se dočetl a zároveň dovodil ( možná, že se mýlím),že výsluhové příspěvky nebudou k 1. srpnu valorizovány tak, jak tomu bude u důchodů. K 31.12.2007 jsem po téměř 29 letech ukončil služební poměr příslušníka PČR. V " upozornění pro příjemce výsluhového příspěvku", který jsem obdržel dne 12.3.2008 a který byl vydán dne 6.3.2008 Ministerstvem vnitra ( ředitelem odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru) se v bodě 9. uvádí, že příspěvek se zvyšuje stejným způsobem a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle důchodového pojištění, přičemž zvýšení příspěvku činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů.Vzhledem k tomu, že Vláda ČR poprvé vůbec rozhodla o tom, že důchody nebudou nyní valorizovány procentuélně, ale nýbrž pevnou fixní částkou, tak se toto ustanovení nemá týkat zvyšování výsluhových příspěvků. Mám za to, že tento právní názor z Vaší strany je zcela mylný, protože faktem je to, že důchody jako takové se zvyšují ( byť o pevně stanovenou částku), a tudíž náleží zvýšit i procentuélně výsluhový příspěvek. V opačném případě můžete donekonečna zvyšovat důchody o pevnou fixní částku a toto se samozřejmě ( dle Vašeho výkladu) nebude týkat výsluhových příspěvků, takže to může dopadnout hypoteticky tak, že za rok budou důchody vyrovnány s příspěvkem za službu. Jsem přesvědčem, že zákonodárce měl skutečně na mysli zvyšování výsluhových příspěvků o 50 procent oproti zvyšování důchodů, a ne tak, jaký je Váš výklad. Obávám se, že jste Vy v tomto směru zcela Vaší citací pochybil a žádám Vás o skutečně právně ověřenou odpověď. V opačném případě nezbyde, než aby o věci samé rozhodoval soud. ( m.j. operovat se dá tak, že se řízne skalpelem, nebo se to provede laparoskopicky, ale stále se jedná o " operaci"). Děkuji za brzkou a kvalifikovaně právně ověřenou odpověď. kapitán v.v.

Pane bývalý kolego! Zkus zalistovat v této diskusi zpět a nalezneš několik velmi jasně a se zákonem v ruce zpracovaných příspěvků, z nichž se dozvíš, proč se mýlíš. Jinak zákon pravidelnou valorizaci důchodů, do níž spadá i výsluhový příspěvek, stanoví i v další době, v srpnu letošního roku jde o zvýšení mimořádné, tudíž na základě jiných pravidel. Můžeš s tím nesouhlasit, můžeš být dokonce i proti, ale to je tak všechno, co s tím můžeš udělat. V této situaci je nás mnoho a mnoho. Je třeba vzpomenout na ty, kteří tuto situaci způsobili, za dva roky, až půjdeš vhodit hlasovací lístky do volební urny.

A připrav se na další překvapení, co ti naši zákonodárci připraví a MV aplikuje. Tak jako nás, co jsme odcházeli podle 186-ky, připravili o polovinu valorizace, můžeme nyní všichni čekat, co vymyslí dalšího. První myslím přijde zdanění rent, další pak časové omezení jejich vyplácení. O hajzla totiž v těch kruzích, co jsem jmenoval, nezavadíš...

To si snad deláš (prdel) srandu.

nešiř tady opět paniku nepodloženými výmysly. A pro ty kteří chtějí znát skutečnost, podívejte se na stránky NOSPu.

A ty se zase podívej na reformu daní z příjmů Kalouska.

To jarda : Vašnosto, že zákony v knedlolandu stojí za h...., je snad každému jasné. Když k tomu ještě přidáme lumpy, kteří je s podporou nejvyššího státního zastupitelství a ústavního soudu, jakožto poboček ODS umějí zneužít ve svůj prospěch, je výsledek již předem jasný. Alespoň víme, koho nemáme v příštích volbách volit.

Tak jste se dočkali
http://www.novinky.cz/clanek/144734-langer-kyvl-na-extra-penize- pro-prazske-policisty.html

No uvidíme,jak to bude v praxi.Každopádně je to vůči ostatním poldům z "venkova" silně diskriminační. Jen proto,že se nábor zase nepovedl

Už mu teče do bot.Ivanova reforma v praxi.A kde jsou ty jeho nedávné bláboly,že jsou policisté dobře placeni.

dopadne to asi takhle: Nějaké odměny se pošlou na utvary,vedení je rozděli podle sebe, tam kam mají se dostane minimum. Tak jako je to ted s odměnama. Ale v průměru se budou mít zase všichni dobře!A Ivánek zase vyšpulí v Tv pusinku a řekne všem , kolik penízků všem přidal a že reforma pokračuje podle plánu. Je to humus.
Pokud nebude nový sl. zákon, nové vyšší tarify a příplatky za všechno jako kdysi, tak bude PČR pořád bez lidí.