A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

oprava 27 tis. hrubého !!!!

Sparto, ty rejpálku, jestli jsi býválý polda jak si myslím, tak jdi do hajzlu.

První zprávy o způsobu proplácení CP.
Zatím to není na papíře, nikde není oficiální stanovisko, ale jedná se o tom, že se má proplácet jen jedna cesta za měsíc! Takže mi to osobně připadá jako zase velký humbuk a podvod na policisty. V průměru jsem povolán 1x-2x měsíčně k mimořádné službě v době svého volna. Takže to proplácení spolkne tato mimořádná cesta a ostatní cesty do služby zase pěkně za své, jako doposud. Tušil jsem, že v těch CP bude nějaký háček. Zatím to sice není oficiální, ale předpokládám, že MV nebude nijak rozdávačný a bude to škrtit, co to půjde!

Jo jo, souhlas

Nebuďte bláhový, kdyby to bylo tak jak říkáte, nebrečeli by jste tady a dávno by jste vzali kramle. Něco jako chleba o dvou kůrkách, tak tady neplácejte játrama a místo ranní kávy se běžte zadarmo převléknout do uniformy, po-té si odpíchnout a začněte hned od půl šesté hákovat, od 7,30-7,40 si dejte svačinu ani o minutu déle a nestačíte ji ani dojíst, to vám garantuji. 20 min. na oběd a když se půjdete vychcat nebo vysrat, je to také zdarma přes píchačky a na každém rohu je kamera. Tak jsestli opravdu sníte o civilu tak můžete nastoupit a 27 tis. kč hrubého vyděláte těžko. Už se naVás těšíme pracanti. Jo a tu rentu Vám budeme připomínat, takže práce všeho druhu!!! Začněte myslet hlavama.

Tohle si přečti, všichni mě strašili, že když odejdu do civilu, umřu u třetí popelnice, že příjdu o veškeré výhody práce ve Vězeňské službě věznice Příbram ( taky názor, že práce ve věznici je lukrativní zaměstnání, no nevím ). Tak jen trochu z mých krátkých zkušeností v civilní sféře. Ráno po příchodu do zaměstnání nemusím stát v pozoru a podávat hlášení, ale vedoucí mi řekne " ahoj Pavle, jak se máš", když je mi zima vezmu si kalhoty, když je vedro vezmu si šortky, nemusíme chodit všichni jednotně oblečení. Taky nás každé ráno nepřezkušují jako děti ve škole. Když jde o finance, jsem na tom líp, divné že, ačkoliv bych měl mít o polovinu násobku míň - cituji ministra. Taky mi platí veškeré přesčasy a pokud nějaký mám mít, tak mě zaměstnavatel slušně poprosí, nikdo mi ho nedá rozkazem a ještě k tomu zadarmo. Když jsem řekl, že jsem musel dělat 150 hodin zadarmo, tak se mi celá firma smála a vlastně směje dodnes. Taky nám platí svátky, noční a víkendové příplatky a třinácté platy. Tak nějak si po těch 13 letech připadám, jako v Jiříkově vidění a jediné co mě může upřímně mrzet, že jsem neodešel dřív.

Ježkovy zraky, Vomáčko, necituj nám tady Mitáše, ten chlap není žádný pořádný měřítko.

Co to tu píšeš za pitomosti ! Pokud jsem tě dobře pochopil, tak tady děláš škodolibého rádce a na to se ti každý vykašle. Měl by si také ,do té své pitomé hlavy nacpat tu možnost, že někdo práci u policie chce dělat, protože si jí sám a svobodně vybral . A dělat jí chce za slušných kvalitních podmínek a taky jí chce mít dobře zaplacenou ! Na tom nic špatného není ! Tvůj problém je ten, že ty do prace jak říkáš chodíš hákovat. To je výraz pro ty burany , kteří do práce chodí trpět - ale to je tvůj problém. Měl si se lépe učit a nekrást. Pak si měl možnost nastoupit k policii a třeba dnes mít taky nárok na rentu a právo něco k policejní práci říkat !

A zase dokolečka dokola, je pravda a opět jsem se přesvědčil, že když Vám někdo oponuje je to špatně. Bohužel i tato pravda je někdy krutá a znám kluky co odešly od PČR a v civilu jim to nevoní. Kdo nevěří ať tam běží. p.s.: příště už budu tedy fňukat s vámi a je naprostá hloupost, když Vám 27 tis. čistého nestačí na živobití. Opravdu rejete držkou v zemi. Zbohem a nebul, já pádím k mooooři.

opr. 27.tis. hrubého

Tak jestli jsi si tuto práci svobodně vybral, tak drž hubu a makej. Já když chci více peněz, musím se postarat a tak na sobě začni makat a už konečně tady nebreč. Opravdu to tu je jak s malejma dětma.

Sparto, těch 27 tisíc nemáme ani v hrubém, plat po deseti letech je 18 tisíc čistýho! Takže nepiš rozumy o něčem, co jsi neviděl ani z rychlíku...

Že se nepodepíšeš §§§ zajímalo by mě jak jsi na to přišel,že ten chlap není žádné měřítko.Ale na to ty nemáš odvahu co?No nic schovávej se dál,ale o čem nic nevíš tak do toho nekecej prosím,zvlášť když toho člověka neznáš.

Souhlas Sparta, jenom kecaj, že maj malo, strašně prace, ale nikam nepujdou, protože by museli delat! Ty schopni neremcaj a když se jim nelibi, odejdou a jsou v pohode.

At žije nase strana, at zije p. Langer, ktery Vam jde konečne po krku a budete se mit jeste hur, jelikoz se mate moc dobre.

Mám pro vás další téma k zamyšlení z oblasti " spravedlivého " odměňování policistů. Jednorázové navýšení příjmů pražským policistům v tomto roce není nic jiného, než snaha managementu zalepit momentálně největší díry v potápějící se lodi. Ale o tom zde nechci psát, vše již bylo řečeno.
Naše slavné vedení na prezidiu a některých kr. zprávách hodlá v tomto nastoupeném trendu pokračovat. Jak jinak si vysvětlit následující ? S velikou slávou nově zřízená ICP začínají mít totiž personální problémy, díky naprosto špatně nastavenému systému výběru lidí, který se zvolil při personálním obsazování volných tabulkových míst na nově vznikajících ICP. Opět vše probíhalo v duchu tradice - výběr dle ksichtu. To si opravdu někdo myslel, že budou všichni, kteří musí dojíždět z různě vzdálených míst do práce dlouhodobě tento stav akceptovat ? Navíc, nikdo není schopen vysvětlit otázku prspektivy lidí na ICP. No a jaký je výsledek ? Perzonální krize na ICP- čkách.
No ale abych se vrátil k původnímu tématu. Sám osobně na ICP nedělám a svým způsobem mne tato problematika ani netrápí. Vůbec se mi ale nelíbí, když jsem se dozvěděl z velmi dobrého zdroje, že v rámci jednoho kraje se NAVYŠUJE zvláštní ( tzv. rizikový ) příplatek, ale pouze kolegům sloužícím u ciziny. To vše z důvodu momentálního zažehnání perzonální krize na některých ICP. Aniž bych se chtěl dotknout činnosti a práce kolegů na ICP, může mi někdo kompetentní vysvětlit, v čem je práce na ICP téměř jednou tak rizikovější než na obvodech, kde se kluci musí každou směnu tahat s různými individui, fetkami a jiným odpadem lidské společnosti. A ruku na srdce, o nápadu TČ a jejím následným zpracováním se kolegům na ICP ani nesní. Není to tak trochu plivnutím do tváře lidem spadajícím pod jednu krajskou zprávu kteří mají tu smůlu, že neslouží zrovna u ciziny ? Další názorný příklad arogance moci. Vždyť tímto jasně ukazuje management, že ho vůbec nezajímá spokojenost a minimálně pocit spravedlnosti popdřízených, ale zajímá ho pouze to, aby řešil vzniklé problémy, které je právě momentálně trápí ( viz. nynější perzonální krize na ICP-čkách ) bez jakékoli koncepčnosti a bez ohledu na to, jak jejich rozhodnutí vnimají podřízení.
No nevím, nevím, jestli tohle má být nový motivační impulz pro kluky hlavně z obvodů, zvažujících v těchto pohnutých dobách, zda u firmy zústat, nebo říci " s pánem bohem. mějt se tu pěkně ".

Vyhnat policisty z ICP na obvody a místo nich dát úřednice za poloviční plat, povolit pobyt není pro chlapa, musejí se tam hrozně kousat, ale zase lepší než na ulici a jisté víkendy!

Pracuji u policie 10 let.Tudíž mám nárok důstojně odejít do civilní sféry s docela nezanedbatelným nárokem na odchodné.Počkám-li ještě rok zvýší se mi to možná o nějakou tu pětku či stovku.Každá kačka dobrá. Než však odejdu tak bych si moc přál,aby mě pak jako civila po zbytek mého života ochraňovala a aby mi pomáhala skutečně SPOKOJENÁ policie. A stím by už vláda České republiky měla něco udělat. Jako policista 10 let sloužící v Praze NESOUHLASÍM s tím ,aby dostali nějakou tu almužnu přidánu jen policisté v Praze a nebo ve středních čechách. Každý policista by na tom měl být stejně a to už z důvodu že je to policista a mě osobně je šumafuk jestli v Praze dělá měsíčně 30 spisů TČ a někde na vesnici v Horní Dolní jen třeba 1 spis. Oba dva mají stejné zaměstnání a tečka.I v jiných zaměstnáních prostě někdo udělá práce více někdo méně a mají třeba pyntlich stejný plat.Přidat by měli dostat všichni.A jestli chcete přeci jen dát někomu víc a někomu míň,tak dobře ,pochopím to, ale jen za předpokladu že v první řadě dostanou nejvíc přidáno kluci z ulice to znamená PMJ,L-158 a všeobecné pěší a autohlídky z MOP. Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce. Naopak člověk na spisech si během 8-hodinové služby úplně vklidu (v rámci šetření) zajde kdykoliv a kamkoliv,vyřídí si cokoliv,kdežto hlídka je neustále pod monitorem GPS a pomalu ,aby se někde bála zastavit na vychcání. Přitom právě tito kluci mají většinou 3 a 4 třídy s hodností maximálně podpraporčíka zatímco spisák nejde pod 6 PT a hodnost nadpraporčík. To mi přijde na hlavu postavené.

P.S. Tak a teď z hrůzou zjistím , že jsem se probudil a mám ruku v nočníku. Přidáno dostanou opět jen ti úplně nahoře a to docela slušně,zvýší se tím průměr platu policisty a národ bude zase jen nadávat jak kdejaký polda bere minimálně 30.000,- čistého a na copak si to tedy všichni stěžují. Už vidím jak pěšák z ulice bude rád za usmolenou tisícovku hrubého (při troše dobré vůle i čistého) zatímco co kancelářský (např.) na prezidiu určitě pod 5-6.000,- navíc nepůjdou.

10 let je fakt doba a tvůj názor není spravedlivý.

Souhlasím s Poldou. Nejvíce by měli dostat přidáno "kluci z ulice to znamená PMJ,L-158 a všeobecné pěší a autohlídky z MOP. Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce."

Jenže jak by to pak vypadalo v jiných zaměstnáních:
Ve stavební firmě bere nejvíc přidavač a hned po něm zedník, protože "Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce." Kdesi na chvostu jsou pak stavbyvedoucí a ředitel podniku, ti se válejí v boudě a v kanclu.
Ve fabrice bere nejvíc uklízečka, po ní dělník na pásu "Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce." a daleko méně bere mistr, vedoucí provozu a výrobní ředitel, ten už ani žádný plat nedostává, protože si válí koule v kanclu.
V nemocnici má největší plat zřízenec, po něm pak řadové sestry "Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce." až za nimi jsou pak lékaři, primáři a nejméně bere zase ten ředitel, protože si válí koule v kanclu.
V zemědělském družstvu bere nejvíce krmič a traktorista co vyváží hnůj, "Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce.", zootechnik nebere skoro nic a předseda družstva je na minimální mzdě, ten si totiž válí koule v kanclu.

Takže vážně:
Poldíci, poldíci, kdy už konečně pochopíte, že vy šlapky, co tu brečíte, jste v tom nejnižším postavení v organizační struktuře. Tak se prostě snažte vyšplhat se po zádech těch ostatních nahoru a pak budete v pohodě. Ale nebrečte mi tu, že tu práci na ulici milujete a za nic na světě by jste do kanclu nešli (jinde si zase poplakáváte, že se kvůli aministrativě ven nedostanete, čert aby se ve vás vyznal). Když na víc nemáte, tak se prostě musíte spokojit s tím, jak je honorováno to co děláte.

Máš pravdu,ale trochu bych tě opravil,protože tolik "stavbyvedoucích,lékařů,primářů..............." kolik je u policie v civilu nenajdeš a to jde především.

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/pravo-u-policie-je-sefem -skoro-kazdy-zjistil-audit-290/

for Civil
Když jsme u toho srovnávání soukromého sektoru s Policii ČR tak by to chodilo u stavební firmy tak, že na jednoho zedníka a přidavače by byl jeden mistr a nad každými dvě mistry by byl jeden stavbyvedoucí.
Jinak většina slušných poldů neumí lézt vedení do prodloužených zad a šplhat se po zádech kolegů. Také jsi opomněl fakt, že vedení si nebude pod sebou podřezávat větev a proto se bude obklopovat pouze jedinci, kteří je nemůžou ohrozit.

Oprav si gramatické chyby a děsné hrubky a pak ti možná lidi začnou věřit. Je to děsný.

mám takový dojem, že na důstojný odchod máš už jenom pět měsíců, nebo se pletu?

Vážení kolegové, nehodlám se rozepisovat o současných platových problémech řadových policistů. Jen chci poukázat na počáteční příčiny tohoto stavu, a to účinnost nového služebního zákona a postup vedení policie, všem snížit a nebo úplně dát osobní hodnocení na nulu (sobě pochopitelně 100 %) a ten kdo si dal odvolání tak bylo nezákonně zamítnuto odvolacím orgánem, proč všichni víme. Protože to byl nezákonný postup máte všichni, kterým bylo takto s účinností nového zákona sníženo osobní ohodnocení, právo na uhrazení vzniklé škody. V krajním případě je třeba podat žalobu u soudu - jde o nemalé peníze a stojí to za to. Pro lepší orientaci odkazuji na obdobný, již pravomocný případ - viz : http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.pht ml?id=521756

Hrušky, jablka, generační špunty, odchody, příchody a ve skutečnosti to jde do sraček kam se člověk podívá.
Postavení policisty v této zemi = hanba vyprávět, každý si to může vyzkoušet, sbohem............

DALŠÍCH 2500 POLICISTŮ JE NA ODCHODU OD TOHOTO SPOLKU MODRÉHO MUDr. NEMINISTRA LANGERA.

Podle toho zkrachovalého doktrora je nábor úspěšný, takže kdo chce, může klidně odejít, přijdou noví bojovníci. Než procitnou z reality, tak ten somolibý spratek bude pryč i s penězi, které zatím úspěšně z MV tuneluje.

Nemel te o těch odchodech pořád a jděte !!!!!!

Zdravím všechny poctivé lidi. Po shlédnutí medií televize nova a další, kolik naši poslanci mají fixní částku na dopravu, tak se tímto dráždí poctivý pracující lid. Zrušily se výhody, týdenní, měsíční průkazky na autobus, vlak pro pro pracující lid, který dojíždí za prací. Nevyužité peníze si poslanci nechají pro sebe. Je to částka větší, než si vydělá začínající policista ČR v Praze. Tvrdě si musí zaplatit ne vždy důstojnou ubytovnu, drahé jízdné a tak dále. Je též státním zaměstnancem. Přitom máme stejné žaludky. Je zde návrh, že mimopražským by se proplácelo jízdné a podobně. Jde o to, kolik. Mnoho policistů dojíždí, hasičů a dalších. Bylo zde několikrát psáno, že policisty, hasiče zvedli do práce a to několikrát, cestu si museli hradit. Třeba pro důležitý zájem služby, pro velký nápad trestné činnosti, mimořádné události. Jsou místa, kde se dá dojíždět do služby jenom svým autem, není jiné spojení. Toto by se mělo automaticky proplácet, tato práce je pro blaho společnosti. Nechci toto zlehčovat, jsou to dosti velké částky za dojíždění, plat řadového policisty není těch 140 procent celostátního průměru, jak tvrdí výše usměvavý pán. Jak pak zákonodárci mohou kázat občanům, policistům, hasičů , bachařům a dalším. tedy i dělnému lidu. Byl v médiích dodatek, že se proplácejí v jiných zemích poslancům jenom to, co skutečně projedou. Toto bych zde zavedl. Dojíždění do zaměstnání při různých mimořádním akcích, toto je další vymoženost policejní práce, protože služba je nepřetržitá, nikoho nezajímá , jak se policista v přímém výkonu dostane do služby. Doufám, že se změní paskvil z.č. 361/ 2003 Sb a nezapomene na uvedený problém. O tomto problému zde bylo popsáno několik stran, ale hlavně ,že si zákonodárci nechají naše neproježděné peníze do vlastní kapsy Jsme si rovni, někteří jsou si rovnější..Zdraví bývalý policista por Marek Ladislav z České Lípy.