A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Nevíte někdo v jaké výši se vyplací nemocenská když jdu v 7 - denní lhůtě po skončení služebního poměru na nemoc? Vyplací se jako v civilu nebo jako ve služebním poměru ? díky

Záleží na tom, zda jsi už nastoupil nové zaměstnání či nikoliv. To z tvého dotazu nevyplývá. Ovšem pokud máš pobírat "rentu", tak tě upozorňuji, že jsi povinen vznik nároku na výplatu dávek nemocenského pojištění oznámit bezpečnostnímu sboru, a to do 8 dnů (§ 163 zák.). Pokud ale nemáš nové zaměstnání, nehodláš si ho zatím hledat a nemáš ani nárok na rentu, tak si nech vystavit od lékaře neschopenku a navštiv kmenovou knihu. V dotaz je však formulován velmi obecně, např. schází důvod ukončení služebního poměru, takže vyčerpávající odpověď nelze podat.

Já jsem odešel 1. ledna 2007, v ochranné lhůtě jsem onemocněl a po dobu pracovní neschopnosti mi bývalý zaměstnavatel-PČR vyplácel dávky nemocenské péče ve výši asi 480 Kč/den. Pokud půjdeš marodit, tak mohu dopručit, aby jsi nepodcenil zákeřnost nemoci a aby jsi marodil co nejdélea pořádně se vykurýroval. Nezapomeň, že pokud odjedeš od bezpečenostního sboru a budeš marodit v ochranné lhůtě, tak Tě už nemohou příslušníci bezpečenostního sboru, případně služební funkcionáři kontrolovat, zda dodržuješ léčebný řád. Kdyby se o to pokusili, tak je žeň od svých dveří, případně je zažaluj pro zneužití pravomoci veřejného činitele. (příslušníci bezpoečnostního sboru totiž nemají podle žádného zákona pravomoc kontrolovat občany ČR v pracovní neschopnosti, zda dodržují léčebný řád) A nezapomeň, že zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečenostních sborů, podle § 1 odst. 1 upravuje právní poměry fyzických osob, které v bezpečenostním sboru VYKONÁVAjÍ službu, jejich odměňování, řízení ve věcech služebního poměru a organizační věci služby. Podle tohoto §1 odst. 1 Ti po skončení služebního poměru mohou vy..... i celým jejich slavným zákonem a jeho ustanoveními(§160/1,2). A ještě poslední rada: při nástupu na nemocenskou v žádném případě nedávej z ruky neodevzdávej potvrzení o zaměstnání. Potvrzení o zaměstnání jsi povinen předložit k doplnění až po skončení pracovní neschopnosti a to do 8 dnů.

pozor na datum odchodu, píšeš, že jsi odešel k 1.1.2007, nyní je rok 2008 a za ten rok došlo, jako každoročně, k dalším změnám zákonů i toho o nemocenské, stejně tak jako jsi v roce 2007 neplatil žádný julínkovský regulační poplatek a v roce 2008 jej již platíš. Ali, radši si informaci chytráka z Nitry ověř, případně dohledej v platném zákoně. Tady se dělá chytrý téměř každý, nejen z Nitry, ale ne vždy musí mít ten chytrý zákonitě pravdu.

Ke změnám určitě došlo, např. v délce ochranné lhůty, ta je kratší. Výše dávky nemocenské péče se určitě budou proti loňsku taky lišit. Výše nemocenské se vyměřuje z příjmu, takže a liší se podle délky nemocenské, proto je nutno nastudovat zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, zejména ust. §17 a §18. Zákonem č. 361/2003 Sb., bych se po skončení služebního poměru vůbec nezabýval, protože se vztahuje jen na ty fyzické osoby, které v bezpečenostním sboru vykonávají službu. Lze ovšem předpokládat, že služební funkcionáři budou mít snahu nezákonně a v rozporu s ust. § 1 odst. 1 aplikovat zákon č. 361/2003 Sb. i na osoby, které v bezpečenostním sboru vykonávaly službu a to zejména na základě ustanovení § 169 z.č. 361/2003 Sb., kde je uveden jako účastník řízení i bývalý příslušník. Je pak na každém z nás, jak se dokáže proti takovému nezakonnému postupu služebních funkcionářů bránit. V naší zemi, kde takové spory řeší justiční mafie, je zcela nemožné se takovému nezákonnému postupu služebních funkcionářů ubránit.

To "takže" ve druhém řádku nemá co dělat, omlouvám se za ten nesmysl.

Na webovkách www.novinky.cz, domácí - s odchodem důstojníků ztrácí policie cenné informace. Rozhovor s panem Bublanem. Je to stejná situace jako při odchodu řadových zkušených policistů. Svoje zkušenosti, praxi si odnášejí do civilního sektoru. Stačilo by zlepšit pracovní podmínky, upevnit sociální jistoty, platit všechny příplatky, jaké byly ve starém zákoně, přepracovat a uvést do života nový progresivní zákon. Zvýšit rizikový příplatek. Jak to tu čtu po delší době, bez poctivé práce, neplacené přesčasové práce, by se již policie ČR dávno položila. Toto je vše na úkor zdraví policistů, hasičů, rodinného života, koníčků. Toto by si měli zákonodárci uvědomit a spravedlivě zaplatit řadového policistu. Brzy se to vrátí v podobě uchráněných materiálných hodnot, životů a zdraví. Policisté, hasiči, bachaři a další , berou svoji práci jako poslání, tak ať jim stát umožní v klidu a v jistotě sloužit. Přeji hezký den , klidnou službu, bývalý kolega por Marek Ladislav.

Zdravím všechny poctivé lidi. Jak to tu pročítám, například posunutí tzv. rent až po odsloužených 20 ti let. Stát potřebuje co nejvíce ušetřit, ale šetří se na nesprávném místě. Těm nahoře nevěřím, srpnová valorizace se nás netýká, asi máme jiné žaludky a špatně jsme sloužili pro blaho společnosti. Toto může Kalousek, a další aplikovat nadále a výsluhový příspěvek by postrádal smysl. Pak by policejní řemeslo, hasičské a dalších, kterých se toto týká postrádalo smysl. Nesloužil jsem jenom pro tzv rentu, ale pro potírání lumpáren. Renta je odměna za vykonanou práci, za ztrátu praxe, co jsem studoval. Renta je tzv sociální dávka pro ztížené společenské a pracovní uplatnění. Uvedl jsem zde několik článků, jak nás stát i v civilu vesele a sprostě okrádá. Tyto vymoženosti ať uvedou při tzv náboru elévům a nábor půjde k nule. Je zde několikrát sděleno, že je ccc 11000 policistů, v přechodné době. Jestli jim nahoře, mocipánům/ zákonodárcům / toto nedojde, tak se zvedne další , ale mohutnější vlna odchodů. Bylo zde již několikrát citováno, kolik stojí vystudování, další proškolení, výstroj, výzbroj, vědomosti, praxe , ujm zkušených policistů, hasičů, bachařů a dalších, koho se uvedený paskvil týká. Asi jsme velice bohatý stát. Je to tak prosté, jenom vytvořit progresivní zákon, ne tento paskvil. Byl výhodný pro všechny a dále též neokrádal nás rentiéry. Přečetl jsem si webovky , naše policejní, u hasičů, u odborových svazů. Nálada strašná, beznaděj. Nezbývá, než zorganizovat dobře připravenou demonstraci všech složek, kterých se toto zlegalizované ožebračování týká. Jsem v civilu, ale vadí mně, že ubývá policistů tzv na ulici. Pořád je zde mnoho plukovníků na vysokých funkcích. Je nutná reorganizace policejního sboru, posílit výkon, omezit počty velitelů, ne jeden velitel na sedum pěšáků. Slušně zaplatit policisty v přímém výkonu, platit příplatky, jak byly dle starého zákona č. 186/92 Sb. Též zaplatit specialisty pro policejní práci. Nedivím se, že policisté po 10 letech služby odcházejí, protože chtějí aspoň nejakou jistotu/ výsluhový příspěvek/ Ve věku cc 30 - 35 let bez problému najdou slušnou práci. Plat například dělníka je cc 15000,-Kč čistého, k tomu výsluhový příspěvek a je zde větší jistota. Jistota též v tom, čistá hlava, bez rizika přijít o život a zdraví, bez šikany a dalších problémů. Slušná firma též platí všechny příplatky dle zákoníku práce, 13 a 14 platy, delší dovolená. U paskvilu je to cc 3 dny navíc. Je toto sice jenom hypotetické, ale mám toto ze své zkušenosti. Přitom by stačilo tak málo, jak jsem uvedl, mnoho rentiérů by nadále sloužilo, ušetřily by se desítky miliard korun ročně. Mocipány nezajímáme, bohatý chudému nevěří. Je dosti urážlivé, když se zde dočítám, že pěšáky, dělníky u policie mají za socky. Přál bych si, aby byl shozen paskvil, vypracován správedlivý zákon, výhodný pro všechny sloužící a neokrádal nás rentiéry. Přeji příjemnou službu stávajícím policistům, hasičům, dejte na sebe pozor ve službě, nikdo Vám nic nedá, s pozdravem léta bývalý kolega por Marek Ladislav z České Lípy. Jsem si vědom, že jsem na veřejném webu, ale věřím , že toto též zajímá občany. Tedy ,aby byl v republice pořádek, fungovala progresivní policie, justice konečně trestala tvrději recidivu a závažnou trestnou činnost.

Tady prachy nejsou a už něvěřím, že někdy budou. Odcházím a nechávám jěště svítit.

Tak jsem slyšel, že po příštích volbách Langer vezme resort zdravotnictví, protože na vnitru prokázal, že za dva roky je možné provést totální destrukci a likvidaci resortu, a to nejen ekonomicky, ale i z hlediska lidských zdrojů. Julínek není tak úspěšný, na poli likvidace zdravotnictví se mu tak nedaří, tudíž je třeba schopnějšího manažera, což Langer v tomto směru bezesporu je. Samozřejmě, to, co jsem napsal, je pouhá fikce, protože primárním předpokladem je vítězství ve volbách, což ODS zcela jistě nehrozí. Naštěstí!

POŠTOVNÍ ÚŘEDNICE ZA PŘEPÁŽKOU NA OKRESNÍM MĚSTĚ MÁ TO SAMÉ CO MLADÝ POLICISTA V PŘÍMÉM VÝKONU PŘI NOČNÍCH SMĚNÁCH, SOBOTÁCH A NEDĚLÍCH - HODNĚ ŠTĚSTÍ KOLEGOVÉ V DALŠÍM SNÍŽOVÁNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ.

A Vy byste chtěli, aby měla méně ? Nebo policajt více, aso to první, jako to přísloví o koze....

Úřednice pochopitelně nemusí na noční, nasazovat krk a platít 30,-Kč stravenkou moulo.

Mnohé poštovní úřednice nasazují krk více než mnozí policajti, nebo je málo loupežných přepadení.., noční nemusí být vždy nevýhodou, ba naopak máš volno, kdy druzí musí makat a kdo je tady moula ..., Vaše odpověď
potvzuje co jsem napsal . Není dobré být zahleděný jen do sebe, tím podporu veřejnosti nezískáte!

Pro závist ne
Další ovocnář co srovnává nesrovnatelné. Nevím jak může úřednice na poště více nasazovat krk než polda ve výkonu. Těch přepadení pošt je procentuálně tak nízké, oproti riziku, že mě nějaký trouba u nehody přejede, píchnu se o infikovanou stříkačku narkomana nebo mě nakazí bezdomovec.
Jinak všem takto myslícím lidem doporučuji si vyzkoušet tu flákarnu u PČR a pak si tady můžeme podebatovat, ale pak by se tato debata vedla v duchu, že služba u PČR je bez pravomocí, bez vybavení, bez zázemí a nedostatečně fin. ohodnocena.

Opět jeden, který nepochopil, jinak o práci u policie vím víc
než se může zdát, ale i jinde to nemají lehké, od policistů na tomto fóru jen slyším, že jejich práce je nejdůležitější atd. a to určitě není fér. Zamyslete se, není vše černobílé.

4 závist ne: Asi jsi žádnou noční nikdy v životě neměl, když tvrdíš, že je to skoro až výhoda! Najdi si zaměstnání, kde se maká v noci a pak si můžeme pokecat. A nejlíp uděláš, když nastoupíš k PČR! Berou každýho, tak si to pojď zkusit a mít se tak dobře jako my :-))))) A nepoučuj policajty o tom, jak se maká v civilu, většina z nás z civilu přišla (zblbnutá klamavým náborem) a honem rychle se tam vrací!

Umlátili to tady kompletně se vším všudy, bez peněz bez renty jak nuzáci. Sbohem kolabující sbore!

no doufám že ty renty nezruší, ale nabízí se i možnost že to posunou z 15 odsloužených let min na 20 a to pro oddálení kritických podstavů - takto se to nazývá ve služebním mailu co nám došel v práci. já už jsem se ale rozhodl nemám jinou možnost volby neb jim nevěřím!

20 let se tu nikdo ve zdraví nedočká, pod Lángerem obzvlášť.

Tak mi povidal muj dobry kamarad, ktery dela asistenta poslance ze strany ODS, že mam rychle si hledat nejaké misto v civilu, reforma bude a to s velkymi upravami odchodů hlavne rent. Koncim, mam uz dost dohadu - odchazim, do duchodu renta 3,5 mil to za to stoji!!!

Nestraš!!! Vždyť Ivánek prohlásil, že se zasadí o to, aby se s rentama nic nedělalo!!! Pozor, nejsem v tomto směru naivní, Ivanovi nevěřím nic, co svými ústy řekne!!!
Jen dodám, že jsem si téměř jistý, že se renty upraví, sice se úplně nezruší, ale je téměř jisté, při konstalaci této vlády (Topol-Langer-Kalous), že se jak novým, tak starým rentiérům "upraví" jejich "užívání". Kalous (žába na prameni) to už dříve prohlásil, Topolovi to také leží v krku (viz sněm ODS 2007), a Langer ač mediálně proti, tak v duchu s tím souhlasí, protože tak utne tipec bývalým (komunistickým) rentiérům, a to mu jde!!!
Jen pro pořádek, proti starším rentiérům NIC nemám, byl tehdy prostě takový režim, a s tím se 20 let po revoluci nedá nic dělat. Jednou byli ve státní službě, tak si ji zaslouží!

Vážení,
výsluha je jediný strašák a bič na policisty, který je drží na uzdě a navíc systém výsluh funguje v každé jiné kapitalistické zemičce... takže si položte otázku jak se bude chovat třeba četník dopravák ve službě, když bude vědět, že ho maximálně mohou vyhodit....

Je pravda, že každé další oslabení renty bude živnou půdou pro korupci a další destabilizaci sboru. Vždyť potom již tady nebude žádného nic držet, prostě to zkusí a půjde o dům dál. Potom se už nebude mluvit o poslání, ale o zcela normálním zaměstnání. Je otázkou, zda toto je cíl současné vlády. Přijímat neustále nové kolegy a vrážet do nich peníze za vystrojení, vyškolení a další, aby potom ve zkušební době odešli. Osobně bych jakékoliv další omezení viděl jako konečný proces v rámci destabilizace sboru, protože jak říká "?" ruku na srdce, ale co potom bude bránit brát úplatky, podvádět a páchat trestnou činnost, když nebude žádná motivace tu zůstat. Neříkejme potom slova jako čest a morálka, protože současná policie je odrazem marastu dnešní společnosti, která nemá s posláním policisty, o které se dalo hovořit ještě před rokem 2000 co společného.

Od člověka, který nazývá řadové policisty "socky" se dá čekat úplně všechno. Tuto informaci jsem získal od kolegy z ochranné služby ..............

Nejdřív na sobě a potom na pašíky:

http://rutube.ru/tracks/726241.html?v=2791e9dd50919244a16eb1d483 6a0acf

http://www.novinky.cz/clanek/146303-s-odchodem-dustojniku-ztraci -policie-i-cenne-informace-stat-nic-nedela.html

Tomáši, četl jsi ten článek? Co tam bylo? Byly tam snad nějaké pikantní informace, že musela zasáhnout možná i cenzura a článek stáhli? Prozatím nelze tento článek nalézt, neboť v tuto chvíli POŽADOVANÝ DOKUMENT NENÍ K DISPOZICI.

12:36 není k dispozici stále!!! Cenzura asi funguje!!!

tento článek jsem si ráno stačil přečíst než přišla pravděpodobně cenzůra.Asi se něco chystá,ale už beze mně.Odchodovost do civilu nebere konce,ba právě naopak a na všech "frontách".................

............. dobrá tedy, tak alespoň sem napiš podstatu článku. Nebo se to točilo jen okolo těch odchodů? Byla tam nějaká pikantní informace, která musela být zcenzurována? Díky

Pošli sem, co bylo v tom článku.