Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  09.02.2007 18:27 dědek <dedek@dedkovo.com>
 
A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
„§ 156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
„§ 158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
„§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
„§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
„§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.
  02.10.2008 16:48 INFLACE 9,8%
 
Po poslechu pana Salivara jsem opravdu nabyl dojmu (spíše horké potvrzení), že veškeré osazenstvo našeho MV s lodivodem I.L. je ZCELA MIMO MÍSU. Byl jsem tam jako policista a necítím to jako nějakou ZMIŇOVANOU POLITICKOU AKCI PÁR STOVEK NESPOKOJENÝCH. Všichni z MV vedeni neministrem lžou, mlží a překrucují pravdu. Byl jsem docela jeho proslovem kulantně řečeno rožhořčen a naštván. Co si sakra o nás představenstvo myslí? Zmiňované soc. výhody?? Adekvátní zasloužený a dostačující plat 32.000,- Kč?? ..... Sociální výhody jsou výsměchem k porovnání s okolními státy, špatné prostředí, podstavy, administrativa, nefunkční karierní řád vč. výběrových řízení, arogance moci, degradace hodností.....atd. atd. A mzda?? Proč se nahlas neřekne, že jde o PRŮMĚR HRUBÉ MZDY??!! Já dám klidně panu Salivarovi mé osobě přidělených 32 spisů (SKPaV - obecná krim. - násilné TČ - t.j. znásilnění, loupeže, zanedbání lékařské péče s následkem smrti, ublížení na zdraví, výtržnictví, útoky na VČ) a on předvede, jak bude po 11 letech praxe u sboru spokojen s 22.000,- Kč čistého měsíčního příjmu..... Jejich vystupování (troufám si řící loutek od neministra I.L.) mne jako tzv. srdcaře policistu hluboce uráží....
  02.10.2008 17:26 Karel
 
Pan Salivar to řekl jasně ! Máte se až moc dobře, je to jeden z Vašich šéfů, tak musí vědět jaké jsou tam podmínky apod. Někdo z Vás lže a myslím, že jste to vy policajti!
  02.10.2008 17:35 UK
 
Proč se nahlas neřekne, že jde o PRŮMĚR HRUBÉ MZDY??!!

Protože to každý ví, tedy asi kromě vás. Pokaždé, když se hovoří o mzdě nebo platu, tak se hovoří o hrubé mzdě (platu). Ono existuje něco jako daně, a ty nejsou pro každého stejné, resp. daňová sazba je stejná, ale do zdaňení ( a tím i do čistého píjmu) mohou výrazně promluvit slevy na dani. U vás lze říci, že jste cca na platovém průměru PČR, přičemž vaše praxe u PČR není zas tak velká a stejně tak se nezabýváte složitými TČ.
  02.10.2008 19:15 pro UK
 
Jseš asi někde jinde. Všude se uvádí hrubá mzda. U policie ČR je to 32 000 Kč,- hrubého, přičemž celorepublikový průměr nestátních zaměstnanců pouze 23 000 Kč,- hrubého. Nevím nač si stěžuješ, je to o 9 000 Kč,- hrubého víc než kde jinde. Když se ti to nelíbí, tak to zabal a běž makat rukama. Ale to se ti asi nechce že?
  02.10.2008 19:18 Láďa
 
Nevím co pan Salivar řekl jasně? Dokázal, že ani nezná zákon, který v současné době platí. Citoval totiž ze služebního zákona, který již neplatí. A to je u vrcholného managera docela ostuda, nemyslíte?
  02.10.2008 19:43 Jarda
 
Je logické, že policisté a i ostatní kolegové z bezpečnostních sborů berou vetší peníze (ne všichni), než ostatní standardní občané republiky. Je to ale tím, že je to zcela odlišné povolání, které přináší větší riziko a podstaně více omzení než "klasické" povolání. Kdo to do teď nepochopil, tak nebude až tak moc chytrý. Problém je, že klesá reálná mzda díky inflaci.
  02.10.2008 16:25 žebrota
 
Chválu na služební poměr mohou pět jenom vepři na vysokých funkcích a postech, tedy od 8 třídy nahoru......
  02.10.2008 19:12 snaž
 
Snaž se, makej, studuj a méně nadávej a i TY můžeš být tím VEPŘEM ....
  02.10.2008 19:44 Jarda
 
Jo, ale předtím bude muset být řiťolezcem :-) Když budou všichni "vepři", jak tady uvádíš, tak kdo bude na ulici?
  02.10.2008 16:11 Otevřená dveře
 
jen bijte Vy z PP a ODS do cajtů, jen jim dejte kapky... je ovšem kupodivu, že Ty slátané bláboly co píšete nemají logiku... VDYŤ DNES MÁTE OPRAVDU, ALE OPRAVDU STEJNOU ŠANCI ....tak pojďte
  02.10.2008 15:11 Jarda
 
Máte dobrý plat, k tomu ještě po odsloužení 15 roků rentu doživotně, valorizovanou, 6 týdnů dovolené ! Po dovršení 40 let věku 14 dnů na tzv. rehabilitaci = také další volno, měsíc marodění za celých 100% služebního platu, to je vám proboha málo . A mnoho dalších , což včera v rádiu komentoval i náměstek ministra p. Salivar . Žijte v realitě zeptejte se kolik si vydělá leckde zaměstnanec s vysokou školou a to nemá zdaleka výhody co vy.
  02.10.2008 15:15 Lada
 
Pravda, každý kdo někam jako mladý nastoupí nedostane za co tady pořád brečí. Musí se postupně vypracovat a to jde letama.
Melou hovadiny!
  02.10.2008 15:25 Jarka
 
Pracuji ve velkém obchodním domě a mám průměr necelých 8 000,-Kč. Myslíte si , že by ti mladí policajti měli mít 4 x více jako já. A co další vymoženosti? Parádní renty, rehábky, delší dovolená? Styďte se. Většina známých tu vaší stávku odsuzuje. Ani ten Váš předák nepřišel.Jak se tedy chcete rovnat k těm starším,kteří mají dost? Odpracujte si to a pak ukážte co umíte.
  02.10.2008 15:34 Jarek
 
tu rentu mají po odsloužení 10 roků do konce příštího roku.Prakticky 8 let služby a možnost 2 roky vojny. Už aby tu Pandořinou skříňku ministr vnitra otevřel a trochu je srovnal do laťky. Co to jsou za policajti,když ani nemusí na vojnu. V životě neměli pořadovku a ani neví co je to buzerplat.Flintu taky v ruce nedrželi. Vždyť ani nemají vojenské hodnosti,ale platy by chtěli od HEJTMANA. Bejt Váma tak držím hubu a krok.Jediný komu bych přidal tak jsou hasiči.
  02.10.2008 15:46 for Jarda
 
Milý Jardo. Já to vidím tak, že leckde si lecjaký zaměstnanec má taky dupnout. Nikdo nikomu nebrání, aby šel stávkovat. U nás se to moc nenosí, ale žijeme v demokracii a v té je právo na stávku dáno ústavou. Takže komu se nelíbí jak se má a kolik si vydělá ať to jde říct našim politikům do ulic. Jiná cesta není. Sedět doma na zadku a závidět těm co se nebojí přihlásit se o svá práva je sice česká vlastnost, ale nikomu to štěstí nepřinese. A že v naši zemi peníze jsou je naprosto jasné. Stačí se podívat na vrcholné politiky, co si nemusí platit vůbec nic a za svou prabídnou práci pobírají pohádkové platy. Stačí se podívat na managment podniků ať s nebo bez státní účasti. To jsou lidé s pohádkovými příjmy, kteří žijí ze svých zaměstnanců. Právě z těch zaměstnanců co budou všude polohlasně nadávat, ale nikdy se nezmůžou na to, aby zvedli hlavu a řekli "takhle ne pánové, my bez vás přežijem, ale vy bez nás pochcípete hlady. A takhle bych mohl pokračovat dál. Prostě se smiřme s tím, že u nás bude využíváno nezadatelného práva na stávky a demonstrace. Není totiž možné, aby politici námi zvolení kázali vodu a sami chlemtali víno. Já totiž dost dobře nechápu, proč by nejmenovaný politik, který v životě pouze studoval a dělal politiku a přitom nikdy nešáhl na poctivou práci a o náplni a podmínkách práce svých podřízených neví zhola nic, měl s s pohoršenou tváří říkat v tv, že nechápe co vlastně ti policajti chtějí, když se mají tak dobře a vlastně líp než většina obyčejných lidí. To je jen obyčejný politický tah a lež, aby obrátil hněv lidí ze sebe na své podřízené v resortu. Jak vidět, daří se mu to skvěle.
A ještě jedna poznámka. Mohl bys prosím jít k hrobu toho zastřeleného policajta z Chomutova a tvůj příspěvek o tom jak se mají policajti strašně dobře mu přečíst. On se totiž k internetu už nedostane, tak jako mnoho jiných před ním.
  02.10.2008 16:21 majkl <majkl.medved@seznam.cz>
 
Pro Jardu

Jen malá úprava. Nárok na rehabilitaci po 15 letech služby. Věk nerozhoduje.
  02.10.2008 16:54 Honza
 
Předesílám, že nejsem policista. Všem, kteří závidí platy a další požitky policistům lze jen říci to, co se dočtou skoro ve všech pohádkách : Život je záležitostí voleb - dobrých a špatných rozhodnutí. Každý se mohl a může rozhodnout, co bude v životě dělat. Někdo třeba nastoupí dráhu policisty a další jde třeba dělat do supermarketu a ve volných chvílích bude závidět a nadávat na policisty. A ono to je přitom tak jednoduché - rozhodnout se. Buď budu nosit svou kůži na trh, nechám se buzerovat velitelem a nespokojenými lidmi, proti kterým někdy musím zakročit a nebo mohu být v klidu - bez zodpovědnosti - a neustále stupidně a bez přemýšlení posouvat zboží zákazníků přes kasu. Potom ale mohu na vše nadávat. To je tak asi jediné, co v životě mohu udělat - závidět a kritizovat.
  02.10.2008 18:14 Karel <k.kalina@centrum.cz>
 
Souhlasím, já mám odpracováno 45 let, pracuji v energetice a hrubého mám 17000 Kč. Nemám nárok na renty, rehabilitace, volna a jiné výhody. Platy státních zaměstnanců jsou pobuřující.
  02.10.2008 18:31 kuk
 
Může přijít rádi jej uvidíme.
  02.10.2008 19:18 pro Jarka
 
Jseš blb.
  02.10.2008 19:52 Jarda
 
40 dnů máme, ale z toho je deset dnů o sobotách a nedělích a tedy zbývá to, co mají ostatní zaměstnanci s obdobným režimem pracovní doby. nemocenskou nemáme měsíc 100%, to může říct akorát kretén. První tři dny jsou narozdíl od ostatních zaměstnanců zadarmo. 14 dnů rehabilitace je, ale na druhé straně republiky bez rodiny a tu nevyužívá cca 50% policistů. Nechápu co je za výhodu odjet na 14 dní od rodiny, když už vás tak beztak celý rok moc nevidí a nechat to vše na manželce? Vámi uváděný Salivar je prostý člověk, který má hlavu v prdeli Íčka. Policista výhody nemá, ba naopak. Myslíte si, že je výhodné pracovat ročně 150 hodin a více zadarmo, chodit do práce o nocích a víkendech (50% pracovní doby) a ještě, že můžete přijít o život? Demonstrace nebyla jen o platech. Byla o tom, že věršině policistů záleží na bezvadném chodu policie, aby jsme vám mohli pomáhat. Problém je u platů v tom, že nejsou valorizovány s ohledem na inflaci. Nebyl to však jediný důvod demonstrace. To se vám snaží nakukat "objektivní" sdělovací prostředky a Íčko. Jestli tomu věříte, tak nejste moc chytrý ..................
  02.10.2008 20:18 jojo
 
...výhody. Tedy názorně...civilní člověk si vezme 5 dní dovolenou a má sedm dní volna. Polda si musí vzít 7 dní. Civil si vezme jeden den dovolené (v případě že na čtvrtek připadá svátek) a má 4 dni volna. polda si musí vzít 4 dny dovolené. Civil jde v sobotu (neděli, svátek) do práce a má za to příplatek...polda nemá. Civil pracuje v noci a má za to příplatek...polda nemá. Nemocenská je taky blbost, ale to už tady zaznělo. Takže jak říkám...jen výhody :-)
  02.10.2008 23:24 Donifen
 
Až se budeš nudit, dej si dlouhej kouř a pusť si rádio. Určitě
se dozvíš - že jaký si to uděláš takový to máš.
  02.10.2008 14:55 Kantor
 
Vážení policisté chtějící přidat. Máte 140% průměrného platu. Takže by jste měli mít stopku. Přednost mají učitelé, jak říkal moudrý pán Kalousek. Přidáno dostanou učitelé,kteří si to zaslouží. Nemají zatím průměr 32 000?!
  02.10.2008 15:04 Důchodkyně
 
Manžel pracoval jako řídící učitel celý život a tak velké peníze 33 000 korun v průměru nikdy neměl.Tak co si už stěžujete. Pan Langer moc dobře ví, kde má za nitku popotáhnout a to je moc dobře. Starším sn-bákům se rovnat vůbec nemůžete.Styďte se.Ani Váš vedoucí protestu s Vámi nesouhlasil a na protest se nedostavil.
  02.10.2008 15:14 Ben
 
Souhlas, vůbec neví která bije v civilu , protože žijou bestarotný služební život za hezké prachy a jenom stěžujou. Jak to říkal Langer, štvou si policisté proti sobě lidi !
  02.10.2008 16:06 for kantor
 
Milý kantore, já nemám naprosto nic proti tomu, aby se přidalo učitelům. A vůbec nemám nic proti tomu, aby učitelé vyšli do ulic a pořádně o sobě dali vědět, protože o jejich práci vím dost a opravdu není placená tak jak by náleželo. Ale jestli jsi opravdu kantor, tak určitě víš co znamená slovo průměrný. To znamená, že jestli já budu mít měsíčně 49999Kč a ty 1Kč tak průměrný plat nás dvou je 25000Kč. A můžu tě ujistit, že většina těch demonstrujících průměrný plat výše uvedený nemá. Tak to jen tak pro vysvětlení pro příště až se zase necháš opít rohlíkem a skočíš na laciný politický trik s průměrným platem. Přeju ti, aby v resortu, ve kterém pracuješ byl vysoký průměrný plat. :-)))))))
  02.10.2008 12:47 KKK
 
Doufám, že všichni co tady křičíte a jste nespokojeni půjdete k volbám ať konečně ta slavná ODS s arogantním Topolánkem a Langrem dostane pořádně na frak. Zatím co tady předvedli je děs a hrůza.
  02.10.2008 13:22 No jistě
 
co víme teď, věděl Tlustý už dávno. Další zastávka Volby 2008. Vystupte si.
  02.10.2008 14:19 Radek
 
Čím to asi bude, že kolegové, kteří volí ODS berou nejvíce úplatky?.... hmm.... No jinak určitě k volbám půjdu, už se mooc těším...
  02.10.2008 14:48 Voják
 
Fakt, brečí zde jako báby na trhu. Jsou to třasořiťky, protože ti mlaďoši nebyli ani na vojně. Divné je, že bojujete za platy všech a ne těch co zde brečí. Takže ten průměr u PČR-ky 32 000 je pravdivý. Ještě divnější je že Váš BOSS se demonstrace nezůčastnil ?! Pojďte k nám k armádě a brzy sklapnete. Už jste viděli, že by jsme my vojáci předváděli komedii jako vy ???? ! A máme méně!
  02.10.2008 14:54 www
 
Vojáku, nevím, kdo na jaře v TV plakal, jak jste špatně placení na misích... paní Parkanová ten nářek na rozdíl od našeho ministra vyslechla a hned vám přidala! ...a neříkej, že máte méně, zapoměl jsi na příplatek za bydlení!
  02.10.2008 14:58 Voják
 
WWW uvědom si, že příplatek na bydlení není vlastně součást platu. Určitě jsme nedělali ze sebe kašpary na webu u MO! Věřím, že to za Vás zase vyžereme až budeme spolu a MP sloužit. Určitě nemáme průměr 30 000?!!!
  02.10.2008 18:57 Klokan
 
Příplatek na bydlení není součást platu ? A co to tedy je ? Kdo jiný krom vojáků bere 10000,- Kč na bydlení ? Zatím nezdaněných ? Kdyby si raději mlčel chytráku. Já Ti je nezávidím, ale tak trochu plácáš.
  02.10.2008 20:00 Jarda
 
4 Voják

Méně nemáte. Teď tady lžeš. Nezapomeň napsat, že máte nedaněný příspěvek na bydlení (cca 10.000) a kdo byl na vojně, tak je mu známo, že vy debilní gumy neumíte nic jiného, než se ožrat a buzerovat. Voják je od toho, aby válčil, tak nechápu jak můžeš sedět doma u maminky na prdeli. Policista je totiž ve válce pokaždé, když je ve službě. Voják si tak ve službě vyleští kanady a ty tak možná svojí kopí :-D Měj se krásně. Vidím díky tobě, že se armáda od mého vojákování jako vojáka ZVS blbců nezbavila.
  03.10.2008 15:22 Vaclav
 
Nepůjdou nikam, jsou to sračky co si pořád jenom stěžujou, nešli ani co se jich týkalo bezprostředně na demonstraci , nejvíc tam bylo hasičů.
  02.10.2008 09:04 tom
 
ODSTUP GRÁZLE !!!!!!!!!!!!!!!!!
  02.10.2008 15:40 pro vojáka
 
Ty blbečku tak příspěvek na bydlení není součást platu? A ti řekl tvá máma ne? Válíte se v kasarnách vyžírkové, a berete prachy za nic. Občas někdo z vás jede do zaharaničí za krásné prachy aby vás bylo vidět, žoldáci, a ty budeš tady něco prskat. Se prober!!!!!!!!!!!!!!!!!!
  02.10.2008 16:08 Voják
 
Pro blbečka , který se nenaučil u policie ani pravopis: Si to ověř, že to není součást platu. Tento ase ani do průměru nepočítá. Ten příspěvek samozřejmě ne v takové výši je od roku 1959.
  04.10.2008 22:24 F1
 
Ano součást platu do průměru platu to není, ale ležící na ruce a na " nákupy " jsou dobré .......
Hoši vojákovský u nás je panelák plný služebních vojenských bytů, takže je na první pohled vidět, kdo slouží u Policie ČR a kdo u AČR - stačí dle vozového parku, to jen pro správnost. Na vaší straně bych se vůbec neozýval. O policejní práci víš, jako lidi z televize, tedy houby. Na rozdíl od zkušeností mých z vojny, jako základáka na 24 měsíců se 4 návštěvami domova ze Slovenska. Tohle byla trochu jiná zkušenost, než ten bordel, co jsem potom zažil na cvičení, jako záložák. Takže radši zde opravdu do poldů nestrkej a buď rád, kde jsi. Tady o tom policiejním nic nevíš.
  01.10.2008 22:21 Kdo vydírá?
 
Slíbil jsem, že bude nárůst platů - a může být, pro ty co chtějí pomáhat a chránit. Ten, kdo chce Pomáhat a chránit - nevydírá.“„Držím slovo. Slovo jsem dodržel, ti kdo zorganizovali dnešní demonstraci ho porušili. Budu dělat vždy vše proto, aby skuteční policisté, kteří pomáhají a chrání, měli maximum z toho co jsem slíbil. Dnes demonstrovali skuteční policisté se skutečnými výplatními páskami.
  02.10.2008 00:05 Radek
 
Však to všichni víme, že Langer je podvodník a lhář. A oni ví, že mají s námi co dělat. Proto chce Topol zrušit policejní odbory. No horší než komunisti!!!!!
  02.10.2008 18:20 Karel <k.kalina@centrum.cz>
 
e se nenechá Vámi vydírat a splní to co slíbil a to že očistí policii od starých struktur, bývalých STBáků a hlavně donutí Vás pracovat pro občana a ne pro prachy. Ano ať je odměněn ten, který se snaží a má svou práci rád. Myslím že se z těch peněz hezky dá žít na velmi slušné úrovni.
  01.10.2008 21:35 bez hrdosti
 
Proč se spousta policistů stydí za svoji příslušnost k PČR? Mám na mysli tu skutečnost, že zejména vedoucí pracovníci Policie a jejich tiskoví mluvčí na všech úrovních, vystupují na veřejnosti a ve sdělovacích prostředcích ne v uniformě, ale v civilním oděvu, stejně tak se pohybují i ve svých úřadech a kancelářích. To se bojí reprezentovat své "životní povolání"? V uniformě pak zpravidla potkáte několik málo "hlídkařů" či "nehodářů". Nemáte, pane ministře pocit, že se již dost investovalo do uniforem, ale málo je jich lidem na očích? Tato situace neblaze působí i na mladé policisty, kteří takto nejsou mnohdy ani schopni rozeznat své nadřízené.
  02.10.2008 13:11 Blesk
 
A podle čeho by je měli asi tak poznat, když hodnostní označení neexistuje?
Malý příklad: vedoucí dopravky, obvodu npor., čičmunda někde v kanceláři npor. ne-li dokonce kapitán.
Kdo je z nich víc?( pokud budeš chtít vědět kdo je to ten čičmunda v kanceláři bez povinností, rád ti odpovím kde jsem bral tenhle příklad).
  02.10.2008 14:52 Voják
 
Pokud vím, tak vojenské hodnosti u policie od 1.1.2007 neexistují. Ale pouze označují funkci, kterou u policie plní. Tak je velice směšné, že se oslovujete našimi hodnostmi.
  02.10.2008 20:04 Voják
 
My se mezi sebou neoslovujeme hodnostmi, ale křestními jmény. To je ale tím, že nejsme debilní gumy jako vy v kasárnách ...........
  02.10.2008 20:05 Jarda
 
Špatně jsem se podepsal. Nepsal to Voják, ale Jarda pro Vojáka.
  01.10.2008 21:31 Zeus
 
ROK 2009 BUDE PRO ČESKOU POLICII HODNĚ KRITICKÝ A ZŘEJMĚ ODEJDOU DALŠÍ STOVKY POLICISTŮ. POSTOJ VLÁDY JE PŘÍMO PRASEČÍ A LIKVIDAČNÍ.