Jitrocel větší (širokolistý)
Plantago major L.
Jitrocel větší (širokolistý)
Plantago major L.


19920714

Lidové názvy:
Beraní jazýček, celník, jazýček, myší ocas, olověný jazýček, psí jazyk, skorocel, skorocél, špičatý a okrouhlý jitrocel, volský jazyk, král cest (wegerich).



Výskyt:
Je rozšířený v Evropě a v Asii; u nás hojně na polích, u cest, na lukách, na ladem ležící půdě a v travnatých příkopech. Někdy se také pěstuje.


Popis:
Jitrocel je vytrvalá bylina s krátkým oddenkem. Z růžice přízemních listů vyrůstá několik stvolů, zakončených válcovitým klasem malých obojakých květů. Kalich je čtyřdílný, koruna čtyřcípá barvy bledě fialové, 4 tyčinky s dlouhými, bílými nitkami, které z květu vyčnívají. Semeník je dvoupouzdrým plodem je tobolka s osmi semeny. Jitrocel kopinatý má listy kopinaté, celokrajné, nezřetelně zoubkované, ponenáhlu zúžené v řapík. Klásek je krátký, před rozkvětem zašpičatělý. Jitrocel větší má listy vejčité, celokrajné s podélnou nirvaturou. Klásek je dlouhý až 6 cm.


Sbíraná část:
List (Folium plantaginis)



Sbíráme:
od června do srpna.


Sběr:
Sbíráme listy dřív než se objeví květní stvoly. Na sušení je to jedna z nejchoulostivějších rostlin. Suší se rychle na slunci ve vrstvách nejvýše do pěti cm nebo při umělé teplotě do 40 ° C. Snadno se zapařuje a listy pak tmavnou. Po raní rose a po dešti jitrocel nesklízíme. Vlhké listy, zejména pomačkané rychle černají, což způsobuje glykosid aukubin. Droga se musí uchovávat v suchu a v dobře uzavřených nádobách. Má být zelená až zelenonahnědlá. Je téměř bez pachu a má mírně hořkou a poněkud svíravou chuť.


Účinné látky:
Slizové látky, glykosid aukubin a catapol, hodně xantofylu, vitamín C, kyselinu křemičitou, loliolid, tyrosol, fenolové kyseliny, enzymy invertin a emulsin, uhlohydrát xylin a látky fytoncidní (rostlinná antibiotika).


Použití:


Čaj (nálev):
usnadňuje odkašlávání

a uvolňuje hlen (expektorancia),

upravuje stolici,

užívá se při dýchacích nemocech se siným zahleněním,

při chronickém kataru průdušek,

kašli,

černém kašli,

plicním astmatu,

tuberkulóze plic,

při poruchách trávení provázeném zácpou,

zahlenění plic,

zahlenění žaludku,

zahlenění střev ,

čistí krev,

čistí plíce,

čistí žaludek,

při zánětu ledvin

močového měchýře,

při hemoroidech,

chrlení krve,

krvavém močení .

Je nepostradatelný pro lidi, kteří mají špatnou krev,

málo krve,

slabé plíce

ledviny,

bledý vzhled,

kteří dostávají vyrážky

a lišeje,

pokašlávají,

chraptí

a jsou celí pohublí.



Zevně:
na špatně se hojící rány,

vředy,

pohmožděniny,

spáleniny,

omrzliny,

bodnutí od vos nebo včel,

na potírání při zánětech očí,

mírní bolesti hlavy

používá se jako kloktadlo při zánětech a otocích mandlí.



Čaj z mateřídoušky a jitrocele:



(Směs na bronchiální astma)
1 díl mateřídoušky,

1 díl jitrocele.

Jednu čajovou lžičku směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme, přidáme citrón. Pijeme 4 - 5x denně.

S citrónem pomáhá při

při onemocnění jater

a močového měchýře,

zánětu průdušek,

astmatu

i při černém kašli.

Tento čaj účinkuje i při nebezpečí zápalu plic, tehdy se pije každou hodinu po doušcích.



Kořen
se žvýká při bolesti zubů.



Obklady:
z rozmačkaných listů se používají na

mokvavé lišeje,

špatně se hojící rány,

tj. při bodných i tržných ranách,

při bodnutí hmyzem, dně,

krvácení z hemoroidů,

z nosu (s octem),

z dělohy (s octem),

při pokousání psem nebo hadem,

při zhoubných onemocněních žláz (je dobré nejdříve místo potřít majoránkovým olejem a potom přiložíme jitrocelové listy a zavážeme ručníkem),

při bércových vředech (jakkoli dlouho starých),

ztvrdlých uzlinách

a při trombóze.

Listy se solí léčí strumu (vole) na krku.

List vložený do obuvi odstraňuje puchýře

a opuchliny nohou.



Sirup:
čistí krev od všech nečistot a chorobných látek,

proti kašli a nachlazení.

Užíváme jednu polévkovou lžíci před jídlem, (děti pouze čajovou).


Tinktura:
používá se jitrocel větší (širokolistý); užívá se 3x denně 8 kapek při

bolestech zubů i prudkých,

neuralgii obličeje,

nočním pomočování,

nervových bolestech v oblasti obličeje,

při zánětu trojklaného nervu,

úniku moče,

nucení k častému močení,

slabosti svěračů močového měchýře,

bolestech uší

a zánětu středního ucha (tinktura se míchá s glycerinem pro přímé použití - nalije se do zvukovodu).



Obklady z listů jitrocele:
Čerstvě natrhané listy jitrocele omyjeme a semeleme na masovém mlýnku nebo válečkem na nudle je rozválíme na kaši a přiložíme na nemocné místo.


Jitrocelový sirup I:
Asi 400 g jitrocelových listů,

hrst nových smrkových výhonků

a jednu třezalku

vložíme do 4l láhve od okurek a zalijeme vodou s 2 lžícemi kyseliny citrónové. Druhý den slijeme přes plátýnko a přidáme 3 kg cukru. Vše svaříme do zhoustnutí a nalijme do sklenic a uložíme do chladničky.


Jitrocelový sirup II:
Čtyři vrchovaté hrsti listů jitrocele semeleme na masovém mlýnku. Do kaše přidáme trochu vody, 300 g cukru a 250 g včelího medu. Za stálého míchání všechno vaříme na slabém ohni, až vznikne zahuštěná tekutina, horkou ji naplníme do sklenic a uložíme do chladničky.



Jitrocelový sirup III:
Umyté listy uložíme ve vrstvách s cukrem do sklenice na okurky a všechno řádně stlačíme. Hmota se postupně usazuje. Následující dny se vrstvy doplňují, až je sklenice plná. Pak ji zavážeme dvoj až trojnásobně pergamenem nebo celofánem. V zahradě na chráněném místě vykopeme jámu a sklenice do ní vložíme. Nad sklenici dáme desku, zatížíme kamenem a celé zasypeme zemí. Deska i kámen mají zůstat viditelné. Za stálé teploty v zemi zkvasí cukr s listy na sirup. Po třech měsících sklenici vyjmeme, šťávu vylisujeme ovocným lisem (ne přes hadřík), převaříme, naplníme do láhví a dobře uzavřeme.


Jitrocelový sirup IV:
Umyté listy uložíme ve vrstvách s cukrem do sklenice na okurky a všechno řádně stlačíme. Hmota se postupně usazuje. Následující dny se vrstvy doplňují, až je sklenice plná. Pak ji zavážeme dvoj až trojnásobně pergamenem nebo celofánem. Sklenici necháme stát na teplém místě na slunci do doby, kdy se sirup usadí u dna. i takto získaný sirup dobře převaříme.


Jitrocelový sirup V:
2 hrsti čerstvých listů jitrocele kopinatého rozmixujeme s 250g medu a 1 dl vody. Vaříme na mírném ohni tak dlouho, až se udělá hustý sirup. Používá se denně třikrát 1 lžíce, nejlépe do čaje.


Smažený jitrocel:
2 vejce,

2 lžíce mléka,

3 lžíce výběrové mouky,

trochu soli,

špetka kypřícího prášku,

moučkový cukr,

skořice.

Sbíráme jen mladé svěží lístky jitrocele. Dobře je omyjeme, osušíme, obalíme v hladké mouce a namáčíme do těstíčka. Smažíme na rostlinném tuku, sypeme skořicovým cukrem. Podáváme jako teplý moučník.

Zdarec nevíte někdo jak funguje průchodnost mezi bezpečnostními sbory?Díky

Policisté loni vyřešili míň kriminálních činů než v roce 2007
autor: ČT24

Čeští policisté vyřešili loni méně případů než v předchozím roce. Procento vyřešených případů se snížilo ve všech kategoriích. Například u krádeží jsou čísla horší jen nepatrně, ale u hospodářské kriminality, kam patří třeba zpronevěra, se v roce 2008 podařilo objasnit o rovných deset procent méně případů než v roce 2007.

Úplně nejhůř jsou na tom policisté v Praze, kde víc než čtyři z pěti trestných činů zůstanou neobjasněné. Nadpoloviční úspěšnost má jen severočeské krajské ředitelství, což mu stačí na první místo.
Přitom priority policie pro rok loňský rok hovořily jasně - policejní prezident Oldřich Martinů volal po kvalitních policistech, kteří jsou schopni vést pracovní týmy a motivovat je. Policie statistiky za loňský rok komentovat nechce. Na příští týden plánuje tiskovou konferenci, kde nabídne svůj pohled.
Pomáhat a chránit sice loni přišel rekordní počet adeptů, jenže práci stále ovlivňuje masový odchod během roku 2007. Tehdy odevzdalo uniformy pět a půl tisíce lidí. "S odchody těch zkušených policistů se stalo, že na řadu funkcí přišli mladí a nezkušení lidé, kteří se to učí, a ta práce se jim tak nedaří," vysvětluje Miroslav Němec z katedry kriminalistiky Policejní akademie.

a v roce 2009 odejde dalších x tisíc

a můžeš nám říci kam????

S rentou je všude dobře,tak nestraš nerozhodnuté.

Těch důvodů nižší objasněnosti je samozřejmě více a není to nic nového. S odchodem starších policistů se zpřetrhala pouta na celou řadu práskačů, kteří žalobníčkovali, a to ať již za drobný finanční obolus či za přimhouření oka nad jejich drobnými hříšky. Těch práskačů také není tolik jako bývalo, neboť každý se obává případného zveřejnění svého jména, pokud by došlo k nějakému převratu či podobné společenské taškařici. Ono, vážení, žádný policejní sbor se bez práskačů neobejde, byť bude mít sebelepší policajty. Na "spolupráci" s občany je policejní práce založena. A ve státě, kde velká většina občanů nevidí, neslyší, eventuálně trpí ztrátou paměti, je policejní práce více či méně nahodilá. Co se nechytí na místě činu, to se jen těžko chytá následně.

tak to bych netvrdil a až ti to zdaní bude ještě lépe co? Neslintej!

To jsem si mohl myslet. Zřejmě udělali zákonodárci někde chybu, když se domnívali, že policista nebo účastník nehody bude na místě dopr. nehody schopen stanovit výši škody na poškozeném vozidle. Jak by taky mohl, když to není schopen na poprvé od pohledu zjistit ani likvidátor pojišťovny. Zpravidla při zjišťování rozsahu poškození na vozidle probíhá několik sevisních prohlídek a pak je teprve likvidátor pojišťovny schopen pomoci speciálního programu vypočítat náklady na opravu vozidla.

Měl bych dotaz na policisty tzv. nehodáře: Podle čeho na místě dopravní nehody policista nebo účastník dopravní nehody vyčísluje škodu na poškozených vozidlech?

SDN "vyčísluje" škodu podle velice,velice chabého odhadu.Vždy záleží,kdo přijede k nehodě,když přijede policistka,která ještě nemá ani vlastní auto,tak to bude asi problém............

nehodář se bude snažit, aby jeho odhad byl pod 100.000,-Kč, aby mohl mohl věc vyřešit na místě pokutou a vůbec stihl svou práci. Ale to je stejné na OOP, kde je snaha vše nabrat na přestupek, aby se to vůbec stíhalo.

VYTÍŽENOST NEHODOVEK SE SKUTEČNĚ PŘEHODNOCUJE A JEJICH ČINNOST A EFEKTIVITA JE SLEDOVÁNA POČTEM NEHOD A VÝJEZDŮ.

Čeká se jen na výslednost a potom šup na dohled.Náše vedení počítá až o 50% méně poldů na SDN

tak. Je třeba policisty do ulic, žádné auta, ale pěkně po svých a nebudete se poflakovat v kanclech ta těžké lováky...

asi stav na SDN na 50procent nepůjde, protože např. v Kolíně slouží jen jeden výjezd, i když lidi u nehod čekají třeba 3 hodiny.

ale půjde,nehodář bude jezdit sám.I toto už se připravuje :-(

To jste teda v tom Zpč.kraji pěkně naivní,protože do konce února se čeká na výslednost SDN.A je nad slunce jasné,že když bedete mít víc přestupků než nehod,tak vás pošlou šupem na dohled!!! A o třídu níž.

No já to chci psát jako nehody, takže... uvidíme, budu rebelovat, taky se nám to nelíbí

Chci se zeptat,jestli je tu nějaký nehodář,jak zpracováváte nehody do 100 tis. Kč? V Zpč. kraji se nehody do 100 tis. NESMÍ psát jako nehody, ale jako přestupky. To se mi zdá nesmyslné a jak jsem zjistil,jinde se to píše normálně jako DN.. díky

Na konci roku se pak budou bušit do prsou, jak se snížil počet DN, což je nesmysl samozřejmě. Je to hnus!!

Nehody do 100 000,- SDN nezpracovává není-li tam zranění, alkohol apod. Lidi si nehody zapisují sami tak jako je to jinde v EU.

4 Radek..je to podobné jako s hranicí PŘ/TČ. Po zavedení hranice do/od 5tisíc se taky snížila majetková trestná činnost. Přestupky totiž nikoho nezajímaj :-)

a co myslíš, že si zasloužíte za to poflakování. Jestli se ti to nelíbí, tak běž do civilu a tam poznáš!!!!!

TAK OD 1.4. BUDOU ZPRIVATOZOVÁNY LÁZNĚ LUHAČOVICE, PANÍ LANGEROVÁ MÁ DALŠÍ TRAFIKU!

Jestli máš důkazy, že to není nebo nebylo v pořádku, podejtrestní oznámení.Každý řádný vyšetřovatel a státní zástupce se toho rád chytne. Ne u všech je Langerova rodina oblíbená. Jestli je to nesmysl, tak to raději nikam nepiš, nebo někdo může žalovat tebe.

Takže s papírováním a administrativou se nic nemění, akorát přichází příkazy, nařízení, sbírky, IAŘE z více stran než dříve, aby všichni měli krytá záda.

a co myslíš, že si zasloužíte za to poflakování. Jestli se ti to nelíbí, tak běž do civilu a tam poznáš!!!!!

Magor = Magor