PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2007
V. volební období
___________________________________________________________




214



Návrh


poslanců Františka Bublana, Vojtěcha Filipa, Jeronýma Tejce,
Zdeňka Maršíčka, Vlastimila Aubrechta, Pavla Kováčika, Miroslava Svobody,
Petra Braného, Josefa Smýkala, Zuzky Bebarové-Rujbrové a dalších



na vydání


zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů



Z Á K O N
ze dne ...
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 54 nově zní:

"§ 54

Služba přesčas

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.".


2. V § 112 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

3. V § 113 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) služební příjem za službu přesčas,".

Dosavadní písmeno e) a f) se označují jako písmena f) a g).

4. V § 125 odst. 1 se ve větě první zrušují slova "nad 150 hodin v kalendářním roce".

5. V § 125 odst. 1 se ve větě druhé zrušují slova "nebo v jinak dohodnuté době".


Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnost 1. ledna 2008.



Důvodová zpráva


Obecná část

Ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoví, že příslušníkovi služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Uvedené ustanovení je nejen v rozporu s dikcí věty první odstavce 1 téhož ustanovení, které stanoví obecnou zásadu, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby, ale také s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, podle níž mají zaměstnanci (příslušníci) právo na spravedlivou odměnu za práci (službu). Vzhledem k tomu, že návrh předložené novely harmonizuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, s ústavním pořádkem navrhujeme v souladu s ustanovením § 90 odst.2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby Poslanecká sněmovna návrhem zákona vyslovila souhlas již v 1. čtení.
Současné znění zákona je rovněž v rozporu s ustanovením části II čl. 4 bod 2 Evropské sociální charty, která zavazuje státy "uznat právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních případech".
Z rozboru předmětného ustanovení § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru je rozpor s uvedenými ustanoveními zcela zjevný. Konstatuje-li, že služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas, mělo by také být stanoveno, jakým způsobem je služba přesčas zohledněna, respektive jaká složka služebního příjmu je k takové kompenzaci určena. Tak tomu ovšem není. Každá ze složek služebního příjmu uvedených v § 113 zákona je jednoznačně definována. Je jednoznačně stanoveno, za co je poskytována.
Zásadním problémem daného ustanovení je však skutečnost, že je ve služebním příjmu přihlédnuto k "případné" službě přesčas. To znamená, že se výše služebního příjmu stanoví shodně příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas vykoná stejně jako příslušníkovi, který tuto službu nekoná vůbec. To jistě nelze považovat za spravedlivé. Nelze přehlédnout, že vykonání 150 hodin služby přesčas se rovná rozsahu téměř celého fondu základní doby služby na jeden kalendářní měsíc. Lze proto učinit závěr, že příslušníkovi, který v důležitém zájmu služby vykonal 150 hodin služby přesčas bez nároku na služební příjem, bylo v kalendářním roce vyplaceno za 13 měsíců služby pouze 12 měsíčních služebních příjmů.
Pro úplnost je nutno dodat, že povinnost vykonat službu v rozsahu 150 hodin bez nároku na odměnu nebo na náhradní volno byla zakotvena i v § 10 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, podle něhož byli příslušníci odměňováni do konce minulého roku. I tehdejší úprava byla nesmyslná, když tato povinnost byla vázána na existenci hodnostního příplatku (pochopitelně bez ohledu na rozdílnou výši tohoto příplatku pro hodnost nejvyšší a nejnižší) nebo na existenci příplatku za vedení (s praktickým využitím pouze pro zaměstnance v pracovním poměru). Vzhledem k tomu, že nový zákon o služebním poměru tyto hodnostní příplatky zrušil, a že zákon ve schválené podobě byl pozměňovacími návrhy z druhého čtení výrazně upraven v neprospěch příslušníků, je nutné kompenzovat zrušení hodnotních příplatků i zrušením bezplatné práce příslušníků v rozsahu 150 hodin.
Tuto úpravu je nutné provést i s ohledem na fakt, že současně platná právní úprava způsobuje značnou nerovnoměrnost příjmů příslušníků v průběhu roku - zejména snížení celkových platů příslušníků v 1. čtvrtletí, kdy příslušníci slouží většinu bezplatných přesčasových hodin. Tato úprava zákona by měla odstranit pokles příjmů příslušníků zařazených "do výkonu", kterým poklesly příjmy v důsledku nevhodného zařazení do platových tříd.





Vyčíslení dopadů do státního rozpočtu:

Aplikace tohoto zákona by vedla ke zvýšení výdajů státního rozpočtu o přibližně 300 až 350 milionů Kč ročně. Do rozpočtu krajů a obcí zákon nemá žádné dopady.

Soulad s ústavním pořádkem:
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Návrh harmonizuje zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s Listinou základních práv a svobod.


Slučitelnost s právem ES:
Návrh není v rozporu s právem ES ani jinými mezinárodně právními závazky ČR.



Zvláštní část

K Čl. I: k bodu 1

Dosavadní stanovení omezující hranice pro službu přesčas není v praxi bezpečnostních sborů reálné. Proto se navrhuje toto omezení zrušit. Zrušují se také dosavadní případy, které odůvodňují překročení 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce. Pro svou obecnost stejně nijak nebránily v překračování daného limitu služby přesčas.


K Čl. I: k bodu 2

Stanovení služebního příjmu příslušníka s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce odporuje ústavní zásadě, podle níž se odměna poskytuje za vykonanou práci (službu). Proto se navrhuje zrušit předmětné ustanovení § 112 odst. 2, který zakládá povinnost příslušníků odpracovat 150 přesčasových hodin "zdarma".


K Čl. I: k bodu 3

Pro odstranění pochybností o povaze služebního příjmu za službu přesčas se navrhuje doplnit ustanovení o složkách služebního příjmu o uvedenou složku.


K Čl. I: k bodům 4 a 5

Možnost sjednání jiné doby čerpání náhradního volna je zcela nevyhovující. Stávající znění také zavádí do právní úpravy služebního poměru nepřípustný smluvní prvek. Doba, na níž se mají služební funkcionář a příslušník dohodnout, není nijak omezena. Připouští tedy převedení náhradního volna do dalších let.


K Čl. II

Účinnost zákona je navržena k začátku nového kalendářního a tím i rozpočtového roku.
V Praze 4. května 2007

František Bublan v. r.
Vojtěch Filip v. r.
Jeroným Tejc v. r.
Pavel Kováčik v. r.
Jaroslav Krákora v. r.
Zuzka Bebarová - Rujbrová v. r.
Vlastimil Aubrecht v. r.
Petr Braný v. r.
Miroslav Svoboda v. r.
Josef Smýkal v. r.
Kateřina Konečná v. r.
Cyril Zapletal v. r.
Zdeněk Maršíček v. r.
Michal Hašek v. r.

Zdarec nevíte někdo jak funguje průchodnost mezi bezpečnostními sbory?Díky

Policisté loni vyřešili míň kriminálních činů než v roce 2007
autor: ČT24

Čeští policisté vyřešili loni méně případů než v předchozím roce. Procento vyřešených případů se snížilo ve všech kategoriích. Například u krádeží jsou čísla horší jen nepatrně, ale u hospodářské kriminality, kam patří třeba zpronevěra, se v roce 2008 podařilo objasnit o rovných deset procent méně případů než v roce 2007.

Úplně nejhůř jsou na tom policisté v Praze, kde víc než čtyři z pěti trestných činů zůstanou neobjasněné. Nadpoloviční úspěšnost má jen severočeské krajské ředitelství, což mu stačí na první místo.
Přitom priority policie pro rok loňský rok hovořily jasně - policejní prezident Oldřich Martinů volal po kvalitních policistech, kteří jsou schopni vést pracovní týmy a motivovat je. Policie statistiky za loňský rok komentovat nechce. Na příští týden plánuje tiskovou konferenci, kde nabídne svůj pohled.
Pomáhat a chránit sice loni přišel rekordní počet adeptů, jenže práci stále ovlivňuje masový odchod během roku 2007. Tehdy odevzdalo uniformy pět a půl tisíce lidí. "S odchody těch zkušených policistů se stalo, že na řadu funkcí přišli mladí a nezkušení lidé, kteří se to učí, a ta práce se jim tak nedaří," vysvětluje Miroslav Němec z katedry kriminalistiky Policejní akademie.

a v roce 2009 odejde dalších x tisíc

a můžeš nám říci kam????

S rentou je všude dobře,tak nestraš nerozhodnuté.

Těch důvodů nižší objasněnosti je samozřejmě více a není to nic nového. S odchodem starších policistů se zpřetrhala pouta na celou řadu práskačů, kteří žalobníčkovali, a to ať již za drobný finanční obolus či za přimhouření oka nad jejich drobnými hříšky. Těch práskačů také není tolik jako bývalo, neboť každý se obává případného zveřejnění svého jména, pokud by došlo k nějakému převratu či podobné společenské taškařici. Ono, vážení, žádný policejní sbor se bez práskačů neobejde, byť bude mít sebelepší policajty. Na "spolupráci" s občany je policejní práce založena. A ve státě, kde velká většina občanů nevidí, neslyší, eventuálně trpí ztrátou paměti, je policejní práce více či méně nahodilá. Co se nechytí na místě činu, to se jen těžko chytá následně.

tak to bych netvrdil a až ti to zdaní bude ještě lépe co? Neslintej!

To jsem si mohl myslet. Zřejmě udělali zákonodárci někde chybu, když se domnívali, že policista nebo účastník nehody bude na místě dopr. nehody schopen stanovit výši škody na poškozeném vozidle. Jak by taky mohl, když to není schopen na poprvé od pohledu zjistit ani likvidátor pojišťovny. Zpravidla při zjišťování rozsahu poškození na vozidle probíhá několik sevisních prohlídek a pak je teprve likvidátor pojišťovny schopen pomoci speciálního programu vypočítat náklady na opravu vozidla.

Měl bych dotaz na policisty tzv. nehodáře: Podle čeho na místě dopravní nehody policista nebo účastník dopravní nehody vyčísluje škodu na poškozených vozidlech?

SDN "vyčísluje" škodu podle velice,velice chabého odhadu.Vždy záleží,kdo přijede k nehodě,když přijede policistka,která ještě nemá ani vlastní auto,tak to bude asi problém............

nehodář se bude snažit, aby jeho odhad byl pod 100.000,-Kč, aby mohl mohl věc vyřešit na místě pokutou a vůbec stihl svou práci. Ale to je stejné na OOP, kde je snaha vše nabrat na přestupek, aby se to vůbec stíhalo.

VYTÍŽENOST NEHODOVEK SE SKUTEČNĚ PŘEHODNOCUJE A JEJICH ČINNOST A EFEKTIVITA JE SLEDOVÁNA POČTEM NEHOD A VÝJEZDŮ.

Čeká se jen na výslednost a potom šup na dohled.Náše vedení počítá až o 50% méně poldů na SDN

tak. Je třeba policisty do ulic, žádné auta, ale pěkně po svých a nebudete se poflakovat v kanclech ta těžké lováky...

asi stav na SDN na 50procent nepůjde, protože např. v Kolíně slouží jen jeden výjezd, i když lidi u nehod čekají třeba 3 hodiny.

ale půjde,nehodář bude jezdit sám.I toto už se připravuje :-(

To jste teda v tom Zpč.kraji pěkně naivní,protože do konce února se čeká na výslednost SDN.A je nad slunce jasné,že když bedete mít víc přestupků než nehod,tak vás pošlou šupem na dohled!!! A o třídu níž.

No já to chci psát jako nehody, takže... uvidíme, budu rebelovat, taky se nám to nelíbí

Chci se zeptat,jestli je tu nějaký nehodář,jak zpracováváte nehody do 100 tis. Kč? V Zpč. kraji se nehody do 100 tis. NESMÍ psát jako nehody, ale jako přestupky. To se mi zdá nesmyslné a jak jsem zjistil,jinde se to píše normálně jako DN.. díky

Na konci roku se pak budou bušit do prsou, jak se snížil počet DN, což je nesmysl samozřejmě. Je to hnus!!

Nehody do 100 000,- SDN nezpracovává není-li tam zranění, alkohol apod. Lidi si nehody zapisují sami tak jako je to jinde v EU.

4 Radek..je to podobné jako s hranicí PŘ/TČ. Po zavedení hranice do/od 5tisíc se taky snížila majetková trestná činnost. Přestupky totiž nikoho nezajímaj :-)

a co myslíš, že si zasloužíte za to poflakování. Jestli se ti to nelíbí, tak běž do civilu a tam poznáš!!!!!

TAK OD 1.4. BUDOU ZPRIVATOZOVÁNY LÁZNĚ LUHAČOVICE, PANÍ LANGEROVÁ MÁ DALŠÍ TRAFIKU!

Jestli máš důkazy, že to není nebo nebylo v pořádku, podejtrestní oznámení.Každý řádný vyšetřovatel a státní zástupce se toho rád chytne. Ne u všech je Langerova rodina oblíbená. Jestli je to nesmysl, tak to raději nikam nepiš, nebo někdo může žalovat tebe.

Takže s papírováním a administrativou se nic nemění, akorát přichází příkazy, nařízení, sbírky, IAŘE z více stran než dříve, aby všichni měli krytá záda.

a co myslíš, že si zasloužíte za to poflakování. Jestli se ti to nelíbí, tak běž do civilu a tam poznáš!!!!!

Magor = Magor