Hlava II
Přechodná ustanovení
§ 215
(1) Příslušník ustanovený do funkce podle dosavadních právních předpisů, který vykonává službu podle § 1 odst. 4, bude dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ustanoven na služební místo, pro které splňuje stanovený stupeň vzdělání, a jmenován do služební hodnosti, která je stanovena pro toto služební místo. Splnění požadavku oboru nebo zaměření vzdělání a dalšího odborného požadavku pro služební místo se nevyžaduje.
(2) Příslušníkovi ustanovenému do funkce podle dosavadních právních předpisů, který nevykonává službu podle § 1 odst. 4 a jehož nelze ustanovit na služební místo podle odstavce 1, skončí služební poměr uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Příslušníkovi uvedenému v odstavci 1, který pro služební místo nesplňuje další odborný požadavek, je bezpečnostní sbor povinen vytvořit podmínky pro splnění tohoto požadavku bez zbytečného odkladu.
(4) Příslušníka je možné dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ustanovit na služební místo, pro které nesplňuje stanovený stupeň vzdělání, a jmenovat do služební hodnosti stanovené pro toto služební místo, nejdéle však na dobu 6 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo nejdéle na 4 roky, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo nejdéle na 5 let, jestliže nesplňuje úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání.
(5) Příslušník zařazený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do zálohy činné, zálohy pro přechodně nezařazené nebo do zálohy pro studující na školách bude dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jmenován do hodnosti a zařazen do zálohy, jestliže pro zařazení do zálohy splňuje podmínky stanovené tímto zákonem. Příslušník, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zařazen do zálohy neplacené nebo je zproštěn výkonu služby, bude jmenován do hodnosti a ustanoven na služební místo až po vynětí ze zálohy neplacené nebo až po skončení zproštění výkonu služby, a to za podmínek stanovených v odstavci 1 nebo 3.
(6) Příslušník, jehož služební poměr podle dosavadních právních předpisů trvá alespoň 3 roky, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu neurčitou.
(7) Příslušník, jehož služební poměr podle dosavadních právních předpisů trvá kratší dobu než 3 roky, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu určitou, a to na dobu zbývající do uplynutí 3 let.
(8) Příslušník uvedený v odstavci 4 se stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu určitou v době trvání 6 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo 4 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo 5 let, jestliže nesplňuje úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání. Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí, jestliže splní stupeň vzdělání a obor nebo zaměření vzdělání stanovený pro služební hodnost, do níž je jmenován, a jeho služební poměr trval déle než 3 roky; vykonání služební zkoušky se v tomto případě nepožaduje. Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí též příslušník, který byl v uvedené době ustanoven na služební místo, pro které splňuje stupeň vzdělání a obor nebo zaměření vzdělání, a jeho služební poměr trval déle než 3 roky.
§ 216
Příslušník Policie České republiky povolaný k plnění úkolů v Úřadu pro zahraniční styky a informace se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stává příslušníkem Úřadu pro zahraniční styky a informace.
§ 217
Ředitel bezpečnostního sboru, který není ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve služebním poměru, se stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu neurčitou.
§ 218
(1) Hodnost dosažená příslušníkem podle dosavadních právních předpisů zaniká dnem, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona má příslušník nárok na užívání hodnostního označení podle § 8 odst. 1.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na příslušníka, kterého prezident republiky jmenoval nebo povýšil do generálské hodnosti.
§ 219
Příslušníkovi, který je dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ustanoven na služební místo, na němž bude vykonávat službu srovnatelnou se službou vykonávanou do 31. prosince 2004, se pro účely zařazení do tarifního stupně započte celá doba praxe započtená podle dosavadního právního předpisu.88)
§ 220
Příslušník, kterému byl podle dosavadních právních předpisů udělen souhlas k členství v řídicích nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, k výkonu podnikatelské nebo živnostenské činnosti anebo jiné výdělečné činnosti v pracovním nebo obdobném poměru, je povinen bez zbytečného odkladu učinit úkon směřující k ukončení činnosti v souladu s příslušnými zvláštními právními předpisy,89) podle nichž je tato činnost vykonávána; to neplatí v případech, kdy se jedná o činnosti, které může příslušník vykonávat podle § 48.
§ 221
Složení služební přísahy podle dosavadních právních předpisů se považuje za složení služebního slibu podle tohoto zákona.
§ 222
Závazky, které vyplývají z dohod o rozšíření nebo zvýšení vzdělání uzavřených podle dosavadních právních předpisů, se nemění. Služební volno při studiu se poskytuje podle tohoto zákona.
§ 223
Nárok na náhradu cestovních výdajů přiznaných příslušníkovi podle dosavadních právních předpisů při vzniku služebního poměru nebo při přeložení na žádost příslušníka zaniká ke dni 31. prosince 2004. Služební funkcionář může příslušníkovi, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona žije odloučeně od člena rodiny v místě služebního působiště, přiznat náhrady podle § 149 odst. 2.
§ 224
(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.
(2)
Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.
(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.
(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnosti,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnosti,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.
(5) Zápočet dob podle odstavce 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.
(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2005, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1. § 166
Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků
(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.
§ 225
(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.
§ 226
Příslušník, jehož služební poměr skončí do 3 let po nabytí účinnosti tohoto zákona a který nesplnil podmínku doby služby pro nárok na výsluhový příspěvek, s výjimkou příslušníka propuštěného podle § 42 odst. 1 písm. a) nebo podle § 42 odst. 1 písm. d), byl-li následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, má nárok na příspěvek za službu podle právních předpisů platných do 31. prosince 2004, jestliže by podle nich splnil podmínku doby služby pro nárok na příspěvek za službu. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.
§ 227
(1) Řízení ve věcech služebního poměru zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona provedou služební funkcionáři způsobem stanoveným v tomto zákoně, jestliže je rozhodováno o právu nebo povinnosti v něm obsaženém. V ostatních případech se řízení zastavuje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Podle dosavadních právních předpisů se posuzují rozhodnutí a právní úkony, které směřují ke skončení služebního poměru, i když služební poměr příslušníka má na jejich základě skončit až po nabytí účinnosti tohoto zákona; ustanovení § 215 se v tomto případě neužije. Nároky související se skončením služebního poměru příslušníka uvedeného ve větě první se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
§ 228
(1) Do vydání vyhlášky k provedení § 104 odst. 2 se postupuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a stížení společenského uplatnění.
(2) Do vydání nařízení vlády k provedení § 130 odst. 2 se postupuje podle § 13 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb.
§ 229
Základní tarif (§ 114 a násl.) v páté tarifní třídě a v šestém tarifním stupni činí vždy od l. ledna do 3l. prosince kalendářního roku 0,95násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
Hlava III
Závěrečná ustanovení
§ 230
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
2. Vyhláška č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky.
3. Vyhláška č.472/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky.
4. Vyhláška č. 259/1997 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru celníků.
5. Vyhláška č. 155/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 259/1997 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru celníků.
6. Vyhláška č. 324/2001 Sb. kterou se stanoví požadavky na fyzickou a zdravotní způsobilost příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, druhy služeb zvlášť obtížných a zdraví škodlivých a postup při udělování ozdravného pobytu.
7. Vyhláška č. 297/2002 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 324/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na fyzickou a zdravotní způsobilost příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, druhy služeb zvlášť obtížných a zdraví škodlivých a postup při udělování ozdravného pobytu.
8. Vyhláška č. 258/1997 Sb., kterou se vydávají pravidla přijímacího řízení a upravují některé podrobnosti týkající se hodnosti celníků.

§ 231
Účinnost
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou § 115 odst. 2, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.
(2) Ustanovení § 229 ztrácí platnost dnem 31. prosince 2006.


Zaorálek v.r.

Klaus v.r.

Špidla v.r.
Příloha k zákonu č. / Sb.

Charakteristiky tarifních tříd
příslušníků bezpečnostních sborů


1. tarifní třída
Služební hodnost referent
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: STŘEDNÍ ODBORNÉ
Stejnorodé, přesně vymezené činnosti s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy, s větší možností volby různých postupů a rámcovými návaznostmi na další procesy, kde jsou předmětem činnosti ucelené systémy s vnitřním řádem mnoha vzájemně provázaných prvků s případnými dílčími vazbami na malý okruh dalších systémů.
Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou převážně zastoupeny konkrétní jevy a procesy různorodějšího charakteru s nároky na dlouhodobější paměť, dílčí představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Přesné smyslové rozlišování drobných detailů.

2. tarifní třída
Služební hodnost vrchní referent
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ
Různorodé, rámcově vymezené činnosti se zadáním podle obvyklých postupů, se stanovenými výstupy, postupy a značnými vazbami na další procesy (dále jen „odborné činnosti“), kde jsou předmětem ucelené samostatné systémy s případným členěním na dílčí subsystémy a s vazbami na další systémy.
Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů s různorodými konkrétními jevy a procesy a s nároky na představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Značná smyslová náročnost.

3. tarifní třída
Služební hodnost asistent
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ
Odborné činnosti, kde jsou předmětem komplexní systémy s vnitřním členěním na ucelené subsystémy s úzkými vazbami na další systémy a s dalším vnitřním členěním. Vedení jednoduchých agend s jednotlivými prvky systému, malým rozsahem působnosti a omezenými vazbami na další agendy, vedení soustavy podkladové dokumentace spojené s vyhledáváním (bez analýzy), dokumentováním, šetřením, prošetřováním.
Psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou rovnoměrně zastoupeny konkrétní a abstraktní jevy a procesy různorodého charakteru. Nároky na aplikační schopnosti a přizpůsobivost různým podmínkám, na logické myšlení a určitou představivost (dále jen „mírně zvýšená psychická námaha“). Vysoká náročnost na identifikaci velmi malých detailů, znaků nebo jiných zrakově důležitých informací a zvýšené nároky na vestibulární aparát (dále jen „vysoká smyslová a neuropsychická zátěž“).


4. tarifní třída
Služební hodnost vrchní asistent
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ
Zajišťování širokého souboru činností s rámcově stanovenými vstupy, způsobem vykonávání a vymezenými výstupy, které jsou organickou součástí širších procesů (dále jen „odborné specializované činnosti“), kde jsou předmětem činnosti samostatné komplexní systémy složené ze samostatných sourodých systémů. Zajišťování uceleného souhrnu služebních úkolů (dále jen „služební agenda“) ve věcně stejně zaměřené části úseku činnosti bezpečnostního sboru (dále jen „obor služby„) s vymezenou územní působností nižšího stupně.
S výkonem služby je spojena mírně zvýšená psychická námaha a vysoká smyslová a neuropsychická zátěž.

5. tarifní třída
Služební hodnost inspektor
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ
Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a specifickými vazbami na široký okruh procesů (dále jen „systémové činnosti“), kde jsou předmětem činnosti komplexní systémy složené ze samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími vnitřními a vnějšími vazbami, například složité služební agendy organizačních složek bezpečnostních sborů s vymezenou územní působností s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další obory služby nebo služební agendy organizačních složek bezpečnostních sborů s celostátní působností.
Zvýšená psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení soustavy úkolů, kde jsou více zastoupeny abstraktní jevy a procesy, s nároky na poznávání, chápání a interpretaci jevů a procesů. Vysoké nároky na paměť, flexibilitu, schopnosti analýzy, syntézy a obecného srovnávání (dále jen „zvýšená psychická námaha“). Vysoké nároky na vestibulární aparát a mimořádná zátěž nervové soustavy (dále jen „mimořádná smyslová a neuropsychická zátěž“).

6. tarifní třída
Služební hodnost vrchní inspektor
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ/VYŠŠÍ ODBORNÉ
Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda bezpečnostních sborů s danými jednoznačnými vztahy k ostatním agendám, průběhem a způsobem provádění nebo služební agenda organizačních složek bezpečnostních sborů s celostátní působností s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další agendy a s dopady na široké skupiny obyvatelstva. Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy (dále jen „systémové specializované činnosti“) v oborech služby organizačních složek bezpečnostních sborů s územně vymezenou působností.
S výkonem služby je spojena zvýšená psychická námaha, případně mimořádná smyslová a neuropsychická zátěž služebních úkolů.

7. tarifní třída
Služební hodnost komisař
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKLSKÉ V BAKALÁŘSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda bezpečnostních sborů nebo obor služby organizačních složek bezpečnostních sborů s celostátní působností. Systémové specializované činnosti v oborech služby organizačních složek s územní působností s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými vazbami na další služební obory a zasahujících do mnoha věcných a právních oblastí.
S výkonem služebních úkolů je spojena značná psychická námaha vyplývající z velké složitosti kognitivních procesů a vyššího stupně abstraktního myšlení, představivosti, generalizace a z nutnosti rozhodování podle různých kritérií (dále jen „značná psychická námaha“).

8. tarifní třída
Služební hodnost vrchní komisař
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V BAKALÁŘSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy v oborech služby bezpečnostních sborů s celostátní působností nebo v oborech služby s územně vymezenou působností s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s četnými vazbami na další obory služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblastí nebo se zvlášť obtížnými podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského významu včetně koordinace a sjednocování postupu organizačních složek bezpečnostních sborů s územně vymezenou působností při výkonu daného oboru služby. Systémové činnosti ve specializovaných oborech služby nebo ve služebních agendách bezpečnostních sborů zasahujících do různých věcných a právních oblastí nebo jinak věcně a organizačně složitých služebních agendách se zásadními vazbami na další obory služby.
S výkonem služby je spojena značná psychická námaha.

9. tarifní třída
Služební hodnost rada
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
Koncepce dlouhodobého vývoje bezpečnostních sborů nebo koncepce specializovaných oborů bezpečnostních sborů s rozsáhlým vnitřním členěním a právně a věcně složitou problematikou. Systémové specializované činnosti ve specializovaných oborech služby při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Koordinace výkonu služeb při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku s rozsáhlou územní působností nebo výkonu služby specializovaných útvarů s celostátní působností.
Vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení. Hledání nových postupů a způsobů řešení netradičním způsobem. Přenos a aplikace metod a způsobů z jiných odvětví a oblastí. Rozhodování v rámci značně kombinovatelných, spíše abstraktních a různorodých jevů a procesů z různých odvětví a oborů (dále jen „vysoká psychická námaha“).

10. tarifní třída
Služební hodnost vrchní rada
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
Koncepce dlouhodobého vývoje bezpečnostních sborů s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory a s širokými vazbami na jiné celospolečenské systémy předurčující konání nejširších skupin dalších osob v zásadních oblastech nebo specializovaných služeb při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Koordinace výkonu služeb při zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku s rozsáhlou územní působností včetně řízení a koordinace uzavírání dohod s příslušnými územními celky sousedních států.
S výkonem služby je spojena vysoká psychická námaha.


11. tarifní třída
Služební hodnost vrchní státní rada
PŘEDEPSANÉ VZDĚLÁNÍ: VYSOKOŠKOLSKÉ V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
Stanovování koncepce dlouhodobého vývoje vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku České republiky včetně systémové koordinace s mezinárodními a nadnárodními systémy.
Velmi vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení ve vysoce abstraktní rovině při značné variabilitě a kombinovatelnosti procesů a jevů a na schopnosti nekonvenčního systémového nazírání v nejširších souvislostech.

jÓ TEN SE MÁ, DNEŠNÍ DOBA MU NAHRÁVÁ.

nas narod byl vzdy nerozhodny a kdy tedy bude tlak na zakonodorce aby prijali zakon
odvolaní politiku a cinitelu vetsinou lidu.

Co vy na to pane Kraus?

http://frekvence1.stream.cz/video/255854/

http://frekvence1.stream.cz/video/253063/

http://frekvence1.stream.cz/video/253049/

ÍČKO SEM POZVAL MONGOLY A RAKOSAKY,TED TO VYPADA ZE V TOM JE KORUPCE JAKO PRASE A NAKLADY NA ODSUN 130MIL.ZAKONY K POBYTU CIZINCU CHYBÍ.ONI NEMAJI SVOJI VLADU A VELVYS.ABY SE O NE POSTARALO.TAK NEPOCITEJTE S RESENIM FOTBALU.

Zdraví a bezpečnost občanů podle zákona zajišťují obce. Některé si za tímto účelem zřizují městskou policii. V případech, které přesahují její kompetence, je povolána policie státní a zcela mimořádně armáda.
V případě, že organizovaná skupina páchá násilí, je zbytečné volat úředníkovi z magistrátu, městskou policii, nebo policejní hlídku. Řešení tohoto problému je evidentně někde výš a připadá mi zcela absurdní, že by ho měla vyřešit pořadatelská služba.
Pořadatelé a bezpečnostní agentury tu nejsou od toho, aby na rozběsněném davu vyžadovali dodržování zákona. Mají za úkol trhat lístky, navést nás na naše místo, poradit kde je bufet a záchody. Popřípadě vyvést ožralu, který na nás lije pivo, nebo močí na chodbě stadionu.
Neobstojí ani argument, že by kluby měly policejní zásahy hradit. Každá prodaná vstupenka, každá výplata hráčů, každá koruna která projde účetnictvím klubu je zdaněna. Kluby a samozřejmě i napadení diváci mají plné právo domáhat se ochrany státu a ne nějaké agentury. A to, že na jiných sportovních a společenských akcích policie není, je snad logické. Tam, kde se zákon dodržuje není třeba nikoho, kdo by jeho dodržování vymáhal.
Příklad zahradní párty je také pochybný. Pro vstup na zahradní párty jistě neprodáváte vstupenky. Pokud by tomu tak bylo, mohli by se na ní objevit i lidé o které příliš nestojíte. Prodáte vstupenky jen někomu? Fotbalové utkání je veřejná akce. Tam může lístek koupit každý a nejen pro sebe. Poznáte u kasy člověka, který má úmysl v průběhu utkání porušovat zákon? Proto zvát jen někoho a jiného krátit na těchto právech nemůže klub, pořadatel nebo bezpečnostní agentura, ale zase a pouze stát ( policie, státní zastupitelství, soud ).
Z těchto důvodů je řešení tohoto problému v rukou státu, ministra Langera a jeho podřízených.
St. Štěrba

proc by vam mela policie trvale zajistovat bezpecnost kdyz tedy pouze spolehate na ni.TA BY MELA BYT V ULICICH A VYSETROVAT KRADENA AUTA ATD A NEODCERPAVALA SILY NA STADIONY.ZAVRETE NA CAS STADIONY A BUDE POKOJ.

NA ZAPADE SI KLUBY PLATI TAKE POLICAJTY

...spíš žádný klub nezaplatil těm nahoře ! To je logické vysvětlení, protože to jsou ty pravé peníze, které vládnou světem a politickou mocí. Bohužel...

Tak nevím Ivane, proč pořád škodíš.
Proč jsi studoval ty dvě vysoké školy?
Proto, abys mohl pořád jen škodit? Víš měl bys uš začít něco dělat poctivě, pořádně a nám obyčejným lidem přestat škodit. Ty to ještě nevíš, jak jsi neoblíbený, že Tě skoro nikdo nemá rád.Prosím Tě zmiz už z našich očí konečně. Ty to máš pořád ještě zapotřebí, to ještě pořád nemáš dost? A stím fotbalem. Zase jsi to udělal špatně. Začal jsi to řešit od konce, víš. Tomu rozhodnutí musí předcházet nějaká opatření a pak tam ty policajti nebudou třeba. Škoda, že si tuhle diskuzi nečteš. Normální obyčejní lidé Ti dobře radí, jen si to tu přečti, ale takoví Tě asi nezajímah¨jí viď.
Ivane, přeji Ti vše dobré a těším se, až nebudu muset Tě vídat... Pavel

Ač nerad, ač nemám Langera rád, musím mu dát za pravdu, že účast PČR na sportovních utkáních je naprosto proti vší logice. Proč není a nebyl nutné, aby policie asistovala např. u soutěží ve sporotvní gymnastice? Není to náhodou tím, že na hokej a fotbal chodí nikoliv fanoušek či divák, ale v mnoha případech dobytek, kterému nejde naprosto o nějaký sportovní zážitek, ale jen a jen o to, aby se zde popral, někoho zranit, zničil zařízení... A to je přesně to, co mají odstranit sportovní kluby a jejich vedení. Myslím, že by pomohlo, kdyby skutečně bylo přistoupeno k tomu, že když dobytek z Ostravy udělá na zápase svých "miláčků" bordel, tak holt dva tři zápasy si Baník odehraje na svém hřišti bez diváků. A nejde samozřejmě jen o Baník. Jsou i další. Vážení, představte si, že budete v sobotu večer doma na zahradě pořádat mejdan a předem si pozvete policii, aby vám tam dohlížela na zachovávání pořádku! Ne, tak to nefunguje, že? Vy si na svůj mejdan pozvete kamarády a přátele, žádné dobytky. A když se vám to vymkne z ruky, tak určitě sousedi zavolají policajty na vás a vy se budete zpovídat. A tak se musí naučit chovat i sportovní kluby. Budou si hold zvát pouze slušné kamarády a přátele, dobytek si na zahradu - stadion nepustí. A je jejich věc, jak to zařídí. Když pak budou muset zavolat PČR, tak situaci nezvládli a musí za to zaplatit. Jednak za zákrok PČR, jednak musí následovat trest, a to i třeba, jak jsem napsal výše, nějaké ty zápasy bez diváků. Ony ty hráčské primadonky alespoň trochu uberou ze své frajeřinky a začnou skutečně za ty prachy, které dostávají, hrát, ale také pracovat s fanouškem.

Domnívám se, že mezi hlavní úkoly policie stále patří ochrana života, zdraví občanů a majetku. Této povinnosti policii dosud nikdo nezbavil. Tvrzení, že se jedná o soukromou akci je dle mého poněkud naivní. Zrovna tak nelze srovnávat soukromou zahradní akci s fotbalem. Byl bych pro to, aby policie byla připravena zasáhnout, ale každý takový zásah by přinejmenším dotyčný klub stál 500.000,- Kč. Nakonec když maji honosné částky na kupování fotbalistů, tak ať si to zaplatí. Až na to ty kluby mít nebudou, prostě budou hrát jejich fotbalisté bez diváků. Je mi jasné, že naprosta většina diváků jde shlédnout kopanou, bohužel vždy se najde pár idiotů, kteří se neumí chovat a takoví by neměli mít přístup nejen na kopanou.

For jarda
Plně s tebou souhlasím a myslím si, že dokuď stát nepřitvrdí a nezačne se chovat jako třeba Chomutovská radnice, která k řešení problému s vymáhání pohledávek od neplatičů přistoupila velmi radikálně, protože se ne nadarmo neříka, že na hrubý pytel patří hrubá záplata. Jinak nevidím nic špatného na tom, aby fotbalové kluby a to zejména Sparta Praha, Slávie Praha, Baník Ostrava a FC Brno za zákroky PČR platily, protože bordel na fotbalových utkání dělají především jejich fanoušci.

Když policajti zavezou kriminální živly na stadion a nechají je tam páchat trestné činy, navrhuju panu Langrovi nový návrh paragrafu zákona:
V případě že policisté objeví na ulici opilce, zavezou ho do nejbližší restaurace a když ho tam čísník neuhlídá aby nedělal bordel, tak čísníci rovným dílem zaplatí policajtům pokutu za zbytečný výjezd a za benzin.

http://fotbal.sport.cz/clanek/145595-bezpecnost-je-veci-statu-re kl-v-praze-sef-fifa-blatter.html
Pozorně si to přečtěte. Souhlasím s panem Štěrbou.
Osobně se těším se až ukončíte politickou kariéru. Už aby to bylo.

Zdravím, nevím proč by měl mít fotbal výjimku, jdou do něj miliony, kluby nemají moc problémů sehnat sponzory, tak ať seženou peníze a zaplatí si Policii. Co by pak měly říkat jiné sportovní kluby, neziskové organizace atd. Proč to jine jde a u nás ne?

Moc jsem se těšil na první fotbalový zápas podle Vašich nových pravidel pane ministře. Dopadl přesně podle mého a myslím, že i Vašeho očekávání. Připravil jste výbornou živnou půdu pro eskalaci násílí na fotbalových tribunách. Kluby, které nebudou chtít platit policejní zásahy, budou tlačit na pořadatelskou službu, aby udržela pořádek za každou cenu. Ta již dnes použila na svou ochranu hasicí přístroje. Ale přijdou obušky, tomfy, štíty. To samozřejmě uvítá druhá strana. Válka v ochozech v přímém přenosu. Gratuluji pane ministře.
Pořadatelská služba nebo bezpečnostní agentura není tou složkou která má v této zemi vynucovat dodržování zákona. Pokud si to myslíte, vracíte tento stát do dob pouličních výborů nebo hitlerovských SA. Stáhnete svou policii také ze srazů neonacistů a bolševické mládeže? U nich se nemusíte obávat, že by měli problém s organizací a pořadatelskou službou.
Nehodlám slevovat ze svých práv a svobod, jak radí ve svém příspěvku bela. Nechť je na právu a svobodě krácen ten kdo jej nedodržuje a kdo porušuje zákon. Právě od toho je z daní občanů placena policie, státní zastupitelství a soudy, a také ministr vnitra. Doufám, že to pochopíte dřív, než budou na stadionech první mrtví.
St. Štěrba

Fotbal je sport jako každý jiný. Utkání v jiných sportech zajišťují jenom pořadatelé a nikdo se tomu nediví. A je zpravidla pořádek. Proč zrovna pro fotbal nějaké výsady. Někdo tu něco podcenil a ono to jaksi přerostlo. Asi si vedení jednotlivých klubů nechtěli připustit, že to je hlavně jejich problém a řešení nechávali na jiných. Problém je v legislativě, doufám, že to fotbalové lobby konečně rozhýbe, budou se starat a lobbovat. Myslím, že každý fanoušek, kterému jde o sport, je ochoten slevit ze svých osobních práv a svobod aby si užil sportovní zážitek a mohl na fotbal vzít i své děti. Já si taky domů nepozvu na návštěvu raubíře, o kterém vím, že mi hned rozbije zařízení bytu.

Pane belo. Fotbal není sport jako každý jiný. To je jako konstatovat, že Irán je stát jako každý jiný. Chcete ho snad srovnávat s cyklokrosem nebo dostihama. Asi jste všichni zapoměli, co se dělo v Bruselu, nebo nedávná návštěva chorvatských fanoušků ze Zagrebu v Praze. Ti policajti tyto chuligány musí doprovázet až ke stadionu. Není lepší, když budou rovnou uvnitř (když už se tam někteří problémový "fanoušci" dostanou).