Hostem diskusního pořadu Českého rozhlasu Olomouc a MF DNES Dva na jednoho byl místopředseda Poslanecké sněmovny Ivan Langer, který nabídl vysvětlení, proč lidé i politici dovolili opoziční smlouvu. "Možná proto, že ODS a Unie svobody nedostatečně dokázaly přesvědčit veřejnost o tom, že by měly získat více hlasů. Pokud by ODS a US měly většinu ve sněmovně, menšinová vláda by nebyla," tvrdí místopředseda ODS Langer.

Mnozí politici ODS opakovaně kritizují vládní počínání sociální demokracie. Václav Klaus vloni na sjezdu ODS řekl, že ČSSD vládne mnohem hůře, než se dalo čekat. Musíme dát obligátní otázku - proč nevypovíte opoziční smlouvu? Nebo toleranční patent vydrží až do příštích voleb?

Toleranční patent může vydržet do příštích voleb pouze v případě, když bude jeho dikce dodržována. A v tom je posun od opoziční smlouvy, která byla ryze procedurální smlouvou, na základě které vznikla jedna vláda, zatímco nyní má vláda věcné podmínky, za kterých může být tolerována. Pokud nebude podmínky respektovat, nebo je porušovat, potom to logicky musí znamenat konec tolerančního patentu.

K nespokojenosti a všeobecnému znechucení nad politikou přispívají i skandály, jako byl soud s Liborem Novákem a vlastně vše, co tomu předcházelo. Nezdá se vám ostudné, že důležití svědci, včetně Václava Klause, si na nic nepamatují?

Já bych byl hrozně rád, abychom nesklouzávali k příliš velkým zkratkám. Faktem je, že ODS v minulosti udělala zásadní chyby ve svém financování. Faktem je, že za to zaplatila tvrdou daň. A to nejen finanční, ale i politickou a vládní. Faktem je, že za ní bude muset zjevně zaplatit zřejmě i tím, že jeden z jejích bývalých čelních představitelů stojí před soudem a zpovídá se z důvodného podezření ze spáchání trestného činu. Ale to, že někteří politici vypovídají jinak, než by si někteří političtí komentátoři přáli, to ještě není nic ostudného.

Vy jste právník a určitě se dokážete orientovat v soudních síních. I pro laika je ale velice divné, že tam stojí lidé, kteří si po několika letech skutečně nic nepamatují. Mluví o křestních jménech, neznají příjmení, neznají situace. To nevypadá dobře.

Souhlasím, ale potom měřme všem stejným metrem. Já bych se stejně tak důsledně ptal těch, kteří rozpoutali onu aféru kolem financování ODS - pana Pilipa, pana Zieleniece, pana Rumla a dalších... Jak to, že oni před soudem neříkají ta fakta, ty důkazy, kvůli kterým opouštěli ODS nebo vyvolávali sarajevský atentát?

Nicméně tady je nejdůležitější přiznat si, že ODS podváděla, že vymýšlela falešné sponzory - a to je podstata věci. Ne to, jak na to reagovali Zieleniec, Pilip...

Ale v tomto já s vámi nepolemizuji. Já tvrdím, že ODS udělala chybu. Bylo to v období, kdy já jsem ve vedení nebyl, ale o to více jsem se snažil tlačit na provedení forenzního auditu. Byl jsem to já, kdo prezentoval výsledky auditu před veřejností. Ale dodávám, že bychom se měli rozpomenout a měřit všem stejným metrem. Protože to nebyla jenom ODS, která tyto problémy měla.

Reforma veřejné správy probíhá se zpožděním. ODS je považována za její brzdu. Kritizovali jste vznik krajů, kterým podle vás chyběl obsah. Loni v září vydalo oblastní sdružení v Olomouci prohlášení, v němž vyjádřili znepokojení nad zpožděním reformy s výzvou vám, vládě, k jejímu urychlení. Co se od té doby změnilo ve vašem postoji?

Použili jste slovo brzda. Já mám pocit, že brzda může mít na jedné straně velmi negativní povahu jako slovo a na straně druhé je to nesmírně pozitivní věc. Nedokážu si představit auto, tramvaj, vlak bez brzdy. Protože řítí-li se dopravní prostředek kamsi, kde hrozí záhuba jemu i jeho osádce, je brzda nesmírně důležitá. ODS je přesvědčena i nadále, a možná ještě více, když sledujeme průběh projednávání některých zákonů, když vidíme to, že Senát, jsouce si vědom protiústavnosti některých částí a zákonů souvisejících s veřejnou správou, přesto pro ně hlasuje. A my říkáme - dejme si pozor, jestli neprovádíme nějaký opravdu velmi pochybný experiment s touto zemí. Vždycky platí - dvakrát měř a jednou řež.

Sněmovnu v těchto dnech čeká rozhodování o zákoně o rozpočtovém určení daní. Je to důležitá věc. Má stanovit podíl na daních pro kraje, obce a stát. Původní vládní návrh zákona počítal s tím, že z daní z příjmů fyzických a právnických osob mělo plynout 68 procent do státního rozpočtu, deset procent do krajů a 22 procent mělo připadnout obcím. Podle změny, kterou schválil rozpočtový výbor sněmovny, však z těchto daní dostanou 21,05 procenta obce a zbytek, tedy 78,95 procenta, poputuje do státního rozpočtu. Jaký je váš názor? Proč by neměly mít kraje peníze, ale dotace budou - i když na přechodnou dobu - účelově vázány ze státního rozpočtu?

Já neznám přesnou podobu této normy, ale vím, že se o ní velmi diskutovalo. Ale debatovalo se o ní spíše v rovině jiné. Jestli opravdu je to norma spravedlivá v tom smyslu, že obce, kraje, které jsou schopné, kde je rozvinuté podnikání a je tedy větší výnos z daní, získají více, a zda naopak tato norma nepřináší sebou onen socialistický duch rovnostářství, kdy schopnějším, úspěšnějším bere a přerozděluje těm méně schopným. Naše výhrady a velmi rezervovaný přístup - teď mluvím o poslaneckém klubu ODS - je právě v tomto. Domníváme se, že tato norma, zjednodušeně řečeno, úspěšným a pracovitějším bere a těm neúspěšnějším a lenivějším dává.

Jak si myslíte, že hlasování ve sněmovně dopadne?

Vidím zcela jednoznačný výsledek hlasování. Budou společně hlasovat sociální demokraté, komunisté, lidovci a poslanci Unie svobody. Předpokládám, že ODS bude, tak jako v jiných zákonech týkajících se veřejné správy, osamocena ve svém negativním postoji.

Co právě vy a ODS teď budete dělat pro fungování krajů? Budete sledovat tu tichou koalici pro reformu veřejné správy - socialistů, unionistů a lidovců - a jen se připravovat na volby?

To, že nesouhlasíme s takto koncipovanou reformou je věc jednoznačná. Ovšem snažíme se ty zákony pokud možno co nejvíce vyspravit. Myslím, že naši poslanci ve výboru pro veřejnou správu v čele s Miroslavem Benešem patřili mezi nejaktivnější. Bohužel velké množství pozměňovacích návrhů, které poslanci ODS předkládali, nebylo právě touto zvláštní čtyřkoalicí ve sněmovně schváleno.

Jedním z dodatků opoziční smlouvy, který jste podepsali v lednu s ČSSD, je změna volebního systému. Je to velice podstatná změna, mnozí lidé si to ani neuvědomují.

Změna volebního systému není nikdy změnou, která bude ve prospěch jedné nebo dvou politických stran. Ta změna, která je v tuto chvíli navrhována, je motivována tím, abychom měli konečně už větší šanci na programově pevné a většinové vlády, které budou schopny táhnout zemi jasně definovaným směrem dopředu. Volební reforma přináší velmi pozitivní změny i pro voliče, nebo zmenšuje volební obvody, přibližuje poslance voliči, nutí ho k větší zodpovědnosti vůči nim a umožňuje voličům větší kontrolu nad tím, co poslanec dělá, nebo nedělá ve sněmovně.

Volebním systémem, který navrhujete, budou lidé volit do Poslanecké sněmovny v 35 volebních obvodech. V našem kraji to budou obvody dva - Prostějovsko + Přerovsko a druhý obvod Olomouc, Šumperk a Jeseník. To je věc, která ještě není moc známá. V těchto obvodech se bude volit po čtyřech až šesti kandidátech...

Pět až šest.

Pět až šest. Myslíte si, že skutečně po těchto volbách, když bude takto zvolena sněmovna, dojde k dvoučlenné koalici, která se dohodne? Není problém spíš v politické kultuře mezi stranami?

Určitě je problém v komunikaci mezi lidmi. Protože díváte-li se na to, jak jsou někteří politici schopni, nebo spíše neschopni spolu mluvit, je to jeden ze základních kamenů problému. Na druhé straně ale také platí to, že sledujete-li pečlivě výsledky hlasování v Poslanecké sněmovně a hlasování jednotlivých stran, je z toho zjevné, že tam ani v této situaci neexistuje programově pevná většinová koalice, například tří politických stran. Odhlédnu-li od koalice sociální demokracie a komunistů, která je v tomto hlasování skutečně velmi pevná. Jsem proto přesvědčen, že tato cesta může být přispěním pro to, aby Česká republika po čtyřech nebo šesti letech menšinové vlády konečně měla jasně definovanou většinovou vládu.

Letos na podzim se konají volby do krajského zastupitelstva. Nebudete kandidovat jako určitá "návnada na udici" pro voliče?

Já jsem zaregistroval některé spekulace o tom, zda kandidatura pana primátora Olomouce Tesaříka není právě takovou tou volavkou na voliče. Já bych považoval za nesmírně nezodpovědné, kdyby se politická strana chovala takovýmto způsobem, že předhodí někomu kandidáta, který je známý, potom ho stáhne a na toto čelní místo se dostane někdo, o kom voliči vůbec nevěděli. Já tady nebudu žádnou volavkou a navíc si myslím, že člověk by neměl sedět na více křeslech. Svoji roli teď vidím jednoznačně v Poslanecké sněmovně.

Sociální demokracie sestavila kandidátku tak, že na prvním místě je primátor Olomouce a na dalších místech jsou další komunální politici z jiných měst kraje. Jak sestaví kandidátku ODS?

Neumím předvídat. Zrovna za chvíli mám jeden z místních nominačních sněmů. Chytřejší budeme kolem 29. května.

Znáte už alespoň kandidáta na hejtmana? O kom se uvnitř ODS mluví?

Zatím nevykrystalizovalo žádné jméno, které bych v tuto chvíli mohl označit za kandidáta. Rozhodne se o tom v tajných volbách.

Ivan Langer

Má 33 let. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. V listopadu 1989 byl členem univerzitního i celostátního stávkového výboru. V roce 1993 zahájil studia práv, nejprve v Olomouci, později na Univerzitě Karlově v Praze. V této době zastával i funkci tajemníka ministra spravedlnosti Jiřího Nováka. V roce 1994 se stal členem olomouckého zastupitelstva, o dva roky později byl zvolen poslancem. Od roku 1998 je místopředsedou ODS a Poslanecké sněmovny. Je členem komise pro kontrolu činnosti BIS a předsedou komise pro sdělovací prostředky. Od roku 1998 ve sněmovně hlasoval 3123 krát (52,4 %), zdržel se v 13,1 procentech a nepřítomen byl v 34,5 procentech. Langer je předsedou správní rady Nadace Bezpečná Olomouc, čestným členem Řádu České maltézské pomoci, členem představenstva společnosti Golf Ageus a členem dozorčí rady Drop-In. Je svobodný, žije v Olomouci. Jeho koníčky jsou míčové hry, divadlo, výtvarné umění a hudba.

Mladá fronta Dnes, 17.5.2000