Ačkoliv vyjednavači ODS a sociální demokracie v pátek po pětihodinovém jednání oznámili, že chtějí uzavřít další dvoustranné dohody, které by navázaly na opoziční smlouvu, zatím jde stále o "hru s otevřeným koncem". Jak včera potvrdil jeden z účastníků schůzky, místopředseda Klausovy strany Ivan Langer, jednání jsou mnohem těžší, než se původně očekávalo, a zdaleka není jisté, že vůbec povedou k nějakému cíli. "Myslím, že se prozatím příliš nevěnovala pozornost tomu, že jsme předem avizovali, že chceme s ČSSD nejdříve uzavřít rámcovou smlouvu, jejíž součástí potom budou dílčí dohody. A přitom v pátek bylo výsledkem pouze společné prohlášení. Je to důkaz toho, že jednání bylo velmi komplikované a tvrdé. Názory obou stran jsou v mnoha věcech velmi, velmi odlišné," říká Langer.

Přesto jste v prohlášení uvedli, že chcete uzavřít dohodu například o rozpočtu, o volebním zákonu a tak dále. Znamená to, že se za tím dosud neskrývá žádný obsah?

Přesně tak. To jsou pouze nadpisy či tématická zadání. Naše představa byla taková, že uzavřeme rámcovou dohodu, která už měla být závazná pro obě strany. Názory ale byly natolik rozdílné, že jsme místo dohody vydali pouze prohlášení o dohodách, které chceme uzavřít. Ta rámcová dohoda ale s největší pravděpodobností už nevznikne. Ta měla být v pátek a ukázalo se, že na ni máme rozdílné názory, že se neshodujeme jak při hodnocení současného stavu, tak při hledání receptů, jak dál, a to ani ne tak politicky, jako spíš odborně, věcně, ekonomicky. Proto bylo místo dohody pouze prohlášení. Teprve nyní se de facto rozjíždějí práce na dílčích dohodách a až jejich výsledek ukáže, zda vznikne nějaký společný závěr nebo ne.

Jako první v prohlášení uvádíte dohodu o státním rozpočtu a rozpočtovém výhledu na další léta. Dokdy ji chcete uzavřít?

V onom prohlášení je na konci důležitá poznámka, která jasně popisuje, jak se to má odehrát. Říká se v ní, že v případě úspěšného dokončení přípravy první části písemných dohod ODS umožní přijetí návrhu státního rozpočtu v prvním čtení a po podpisu zbylých dohod umožní konečné schválení rozpočtu na rok 2000. To znamená, že část těch dohod, alespoň první dvě, musí být bezpodmínečně uzavřena do prvního parlamentního čtení rozpočtu a zbytek do třetího čtení.

První dohodou je rozpočet, tou druhou jsou změny volebního systému. Proč právě na ně tak spěcháte? Proč jsou právě v tuto chvíli tak akutní?

Protože už z opoziční smlouvy vyplýval závazek, že se tak stane, a dosud se to nestalo. Takže přinejmenším naše strana to vnímá jako nenaplnění věcné části opoziční smlouvy, a proto chceme mít v této věci co nejdříve jasno.

Pokud se na těchto věcech nedohodnete, co se stane potom?

Nebude schválen rozpočet, a pokud by potom vláda sama nepodala demisi, nezbylo by nic jiného než jí vyslovit nedůvěru.

Domníváte se, že sociální demokracie bude mít zájem přistoupit na vaše podmínky? Nemyslíte si, že ji budou v mnoha směrech omezovat?

Nepochybně je to bude omezovat, nebo oni disponují parlamentní menšinou a prosazování jejich volebního programu tomu musí být přizpůsobeno. Přece není možné, aby vláda, která je menšinová, chtěla stoprocentně realizovat socialistický program. To není nic proti sociální demokracii, to je konstatování faktu, že k tomu prostě ČSSD nemá mandát.

V této souvislosti však bývá zmiňována námitka, že pokud chcete Zemanově vládě bránit například v tom, aby předkládala do sněmovny návrhy na zvyšování daní, tak je to zbytečné, nebo sama ČSSD tyto návrhy stejně nemůže ve sněmovně prosadit. Proč tedy v těchto věcech chcete vládě bránit?

Právě proto, že jsme všichni sledovali hlasování v Poslanecké sněmovně a tam vznikají různé podivné koalice, takže chcete-li to říct jinak: je to stop například dalším zeleným naftám, modrým naftám a podobně. Jestliže budou stanoveny věcné podmínky tolerance menšinové vlády, to znamená, že řekne-li ODS, že nechce, aby se během vládnutí této vlády zvyšoval celkový objem daňového zatížení, znamená to, že toto ČSSD musí respektovat, nebo jinak by nebyla podmínka splněna, byla by porušena dohoda a je konec soužití.

Můžete uvést ještě jiný příklad, a se pořád nebavíme jen o daňovém zatížení?

Například lze mluvit o celkovém zadlužení republiky, to znamená problém rozpočtového schodku, otázka školství ve vztahu k jeho soukromé části, zachování konkurenceschopnosti nebo stejného podílu nestátního zdravotnictví v tom celku a tak dále. To jsou limitní věci, které znamenají, že nevítězí v tuto chvíli ODS, protože k tomu nemá sílu, ale v žádném případě nesmí vítězit sociální demokracie, aby s pomocí komunistů a lidovců například zvyšovali daňové zatížení. Tak by měla být konstruována ona dohoda: čili hledáme to, co umíme společně, a potom si vytyčujeme to, co by se nelíbilo zásadně té nebo oné straně, protože jenom tak je možné se respektovat. Pokud by toto nebylo možné, pokud by některá strana měla pocit, že je tlačena až příliš daleko, tak potom samozřejmě žádná dohoda nebude.

Jakou roli v těchto vašich diskusích hrají personální změny ve vládě?

Jsou podstatné. I v onom společném prohlášení z pátku je poznámka, že je potřeba najít dohodu umožňující posílení výkonnosti a věrohodnosti některých ústavních institucí.

A jste si jistý, že si to Miloš Zeman vyloží jako závazek ke změnám ve vládě?

Jsem přesvědčen, že tomu rozumí velmi dobře.

I v tomto případě jste si stanovili nějaký termín?

Nedokážu si představit, že by to neprobíhalo v těsné vazbě na projednávání státního rozpočtu.

Mladá fronta Dnes, 17.1.2000