Jedním z hlavních tvůrců volební reformy ze strany ODS byl její místopředseda Ivan Langer. Ten tvrdí, že přijetím volební novely byla naplněna opoziční smlouva.

Na přijetí volební reformy tlačila zejména ODS. Je pravda, že tato reforma byla hlavním smyslem opoziční smlouvy?

Opoziční smlouva měla skutečně jediný věcně plnitelný bod - a tím byla změna ústavy a s ní související změna volebního zákona. Schválí-li tedy zákon Senát i prezident, lze říci, že z věcného hlediska byla opoziční smlouva naplněna.

Vypověděla by tedy ODS opoziční smlouvu, kdyby ČSSD na poslední chvíli couvla?

Vzhledem k tomu, že to byl jediný věcný závazek před tzv. tolerančním patentem, pak nepřijetím tohoto zákona by byla zpochybněna základní konstrukce opoziční smlouvy - tedy nepochybně ano.

Co dobrého přinese nová podoba voleb zemi?

Vedle větší politické a zejména vládní stability povede změna i ke zlepšení úrovně poslanců ve sněmovně. Zákon bude nepříjemný pro strany v tom, že je bude tlačit k výběru kvalitnějších kandidátů. Zmenšují se volební obvody, zmenšují se kandidátky. Lidé na nich budou více vidět než dosud, neumožní to nikomu vézt se na chvostu.

Je spravedlivé, že se strana s celostátní podporou 14 procent nemusí objevit v parlamentu?

Ano, to se může stát, zákon to umožňuje. Každý cíl ale přináší nějaké riziko. Věřím však, že tím zákon povede k zahuštění spektra a vytvoření většího počtu silných stran, které budou disponovat více než 20 procenty hlasů.

A je správné, že strana s 35 procenty třeba vytvoří jednobarevnou většinovou vládu?

To je věcný záměr této novely, který se samozřejmě nelíbí malým stranám. Ty byly naopak zvyklé s 8 procenty rozhodovat vahou, která jim vůbec nepříslušela. Tady je to naopak.

Co udělá reforma voleb s podobou politického spektra?

To nedokáži odhadnout, protože platí teze, že žádný volební zákon není dělán ve prospěch nějaké politické strany. Chování voličů se mění, podpora stran se mění a také hodně závisí na strategii stran, jaké budou uzavírat předvolební koalice.

Varovné hlasy říkají, že z reformy může těžit KSČM, zejména při své dnešní oblibě.

Nebojím se toho, odhady, které jsme si k tomuto návrhu dělali, spíše hovoří o potlačení vlivu KSČM. Není divu, že komunisté byli jednoznačně proti reformě.

Tvrdíte, že reforma umožní snadné a méně pestré sestavování dvoučlenných vlád. Přitom tu na výběr budou opět ODS, ČSSD a čtyřkoalice, kterou tento zákon přinutí k úzkému propojení. V čem je tedy rozdíl? Vycházím z jiného předpokladu. Nejsem si jist, že čtyřkoalice bude na základě tohoto zákona tak pevně semknuta. A nemyslím si, že čtyřkoalice bude vždy čtyřkoalicí. Záměr reformy je dlouhodobější.

Koalici složené ze čtyř stran jste stanovili podmínku překročit 20 procent hlasů. Není to zjevná snaha o likvidaci protivníka?

Není to účelové, stejná pravidla by měla platit pro všechny. Jedna strana potřebuje pro vstup do parlamentu 5 procent, čtyři strany 20 procent. Spojí-li se jedna strana s jinou, měla by tak činit proto, že má podobný program, ne proto, že jí to pomůže podlézt laku, kterou jiní musí přeskočit.

Lidové noviny, 27.5.2000